V lékárně mu nechtěli prodat jed, když jim ukázal fotku tchyně. Tak si drsňáka se sametovým barytonem pamatujeme

Josef Laufer, syn kastilské krásky a českého lékaře, vzhledem připomínal mafiána a byl tak moc talentovaný, že se během života uplatnil v mnoha odvětvích. Tvrdil, že za doutníky utratil tolik peněz, že by si za ně mohl postavit dvě vily.

Život plný dobrodružství

Za jeho neposedné geny mohl nejspíš otec Maxim Laufer, který v roce 1936 dobrovolně narukoval jako lékař do španělské občanské války. Tam se zamiloval do pohledné zdravotní sestry Edelmíry z Nové Kastilie a vzali se přímo v nemocnici, kde oba pracovali. Za pár měsíců byli internováni do Francie, jenže každý zvlášť. Edelmíra byla v osmém měsíci a nehodlala se stát matkou bez manžela. Vydala se pěšky na cestu přes Pyreneje, aby manžela našla. Cestou ji doprovázela těhotná kamarádka. Dobrodružná cesta měla dobrý konec a všichni se sešli ve sběrném internačním táboře v Bretani, kde se 11. srpna 1939 narodil Don José Pedro Rodriguez de Montagnes de Laufer. Mladá rodina se přes Červený kříž dostala do Londýna, kde se jim za rok k Pepovi narodil Allan.

Válku prožila rodina v relativním bezpečí, když otec pracoval jako lékař u RAF. Byl z poloviny Žid a měl štěstí, že nebyl během války v Československu. Tam z jeho rodiny moc nezbylo. Jeho rodiče a jedna sestra skončili v transportu smrti, další sestře se pravděpodobně podařilo prchnout do Ameriky, ale už se nesetkali.

Když se po válce ocitl Josef v Čechách, bylo mu sedm a půl let. Poté, co otec pátral po rodině a zjistil, že vlastně žádnou nemá, se chtěl vrátit do Anglie. Jenže to už přišel rok 1948 a místo Anglie se rodina stěhovala na Sokolovsko, kde dostal umístění jako lékař. Po čase se mu přece jen podařilo dostat se do Prahy a v oboru se stal uznávanou kapacitou.

Pepův bratr Allan v roce 1968 emigroval do Anglie, on nastoupil do učení ve vrchlabské Tesle a do práce nastoupil do výzkumného ústavu vakuové techniky v Praze. Vojnu strávil na Slovensku a v té době se dostal k ochotníkům. Po vojně hostoval v pražském Divadle ABC a připravoval se ke zkouškám na DAMU.

Stál o něj Frank Sinatra

Před kamerou zaujal ještě během studia, když se představil jako jeden ze tří kytaristů, kteří zpívali slavnou úvodní i závěrečnou píseň ve slavném muzikálu Starci na chmelu. Přestože hostoval i v Národním divadle, chtěl dělat hlavně muzikály a jeho velkým snem byl New York. Málem se mu splnil, když dostal nabídku představit se po boku Franka Sinatry. Jenže se psal rok 1971 a náměstek ředitele Pragokoncertu se postaral o to, aby nemohl vycestovat.

Po vážné autonehodě se jeho plány na světovou slávu scvrkly na drobné radosti. Koncertoval se skupinou Golem, vystupoval v zábavných pořadech, zahrál si v seriálu Cirkus Humberto, režíroval v katovické televizi. A nakonec došlo v devadesátých letech i na sny o New Yorku, kde režíroval Velkou broadwayskou show plnou ukázek ze slavných muzikálů. S tou potom tři sezóny jezdil po celé Evropě. A vždy všechno nastudoval bez znalostí not. Mezi jeho poslední filmové role patří postava úspěšného podnikatele Lea Kohna v sérii komedií Kameňáků.