Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti, nejočekávanější dokument dorazil právě do kin

Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti, nejočekávanější dokument dorazil právě do kin
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Životní příběh zajímavého člověka, který nemá rád novináře a reportéry, a navíc se nerad fotí a natáčí, byl pro režiséra Miloslava Šmídmajera životní výzvou. Nakonec se dílo podařilo, a přestože Milan Kundera na sebe nic neprozradil, udělali to za něj jeho přátelé.

O dokumentu

Diváky filmem provází mladý student, který se rozhodl, že získá pro svou závěrečnou práci na fakultě rozhovor s Milanem Kunderou. Nic na jeho rozhodnutí nezměnil ani fakt, že moc dobře věděl, že spisovatel už dlouhá léta žádné rozhovory neposkytuje. Obrátí se však na Kunderovy přátele a postupně tak divák spolu s ním objevuje osobnost a myšlení jedinečného spisovatele.

Studentem je mladý herec Leonard Hädler Štírský, který se narodil ve Švýcarsku, žije však v Praze. V dokumentu se představí známé české osobnosti, jako například Milan Uhde, Jiří Bartoška, Karel Steigerwald či Jiří Brabec. Ve Francii se o svém příteli rozpovídali Yasmina Reza, Bernard Henri-Lévy, Jean Claude Carrière nebo Antoine Gallimard. Milan Kundera se ve filmu objeví prostřednictvím záznamů francouzské televize a hlasově i z doby realizace filmu. Ta probíhala od jara roku 2018 do dubna 2021.

Dokument o Kunderově životě se věnuje také jeho životu v Brně v období, kdy studoval a učil na FAMU, až po období normalizace, kdy mu bylo bráněno v tvorbě a nebyl vydáván, přestože byl úspěšný v zahraničí. V polovině 70. let využil pozvání univerzity v Rennes, kde začal přednášet. V roce 1979 ho české úřady zbavily občanství.

Vzápětí mu francouzské občanství udělil osobně prezident Mitterrand. Svůj nejznámější román Nesnesitelná lehkost bytí vydal už jako Francouz. Dnes je Kunderovi 92 let a žije v Paříži se svou ženou Věrou. Ta se o natáčení dokumentu velmi zajímala.

Jak vznikl nápad na film

Režisér a producent Miroslav Šmídmajer uvedl, že ho k filmu motivovala skutečnost, že jde o osobnost světového formátu, kterých zase tak moc v tomto oboru nemáme. Zaujala ho témata, která Kundera zpracovává, protože se týkají každého z nás.

Milana Kunderu oslovil už v roce 1991, kdy měl za sebou dokument o Miloši Formanovi. Ten mu dal také adresu Kundery v Paříži. Kundera mu tenkrát zdvořile odepsal, že už rozhovory neposkytuje a nemůže udělat výjimku. Tuto zásadu prý opravdu dodržuje.

Jak vypadá knihovna slavného spisovatele?

Ve filmu diváci uvidí knihy Milana Kundery v desítkách různých překladů včetně korejštiny, japonštiny nebo třeba hebrejštiny. Celá knihovna se zásluhou prof. Tomáše Kubíčka a Mojmíra Jeřábka po autorově smrti přestěhuje do Zemské knihovny v Brně.

Zdroj:

  • Tiskový materiál Falcon