Anna Vejvodová alias babka Kropáčková jako symbol Kameňákova

Paní Anička Vejvodová už se na nás sice dívá z nebe, ale díky filmům bude diváky udivovat ještě mnoho let. Přitom k herectví se dostala úplně náhodně, když se v pražském metru potkala s režisérem Troškou a řekla si o autogram. Bylo to právě v době, kdy hledal vitální stařenku, která by se nebála si udělat sama ze sebe legraci a zvládla natáčení.

Nejspíš nikdo nezapomene na babku Kropáčkovou, která s malými ďábelskými plamínky v očích a se zbraní v ruce loví běžícího sportovce, aby se trochu pobavila. Takové stáří bychom babce Kropáčkové mohli všichni závidět. A v druhém dílu nezkrotná penzistka rozjede své vášně naplno a do své chaloupky pod zámkem naláká pod různými záminkami každého chlapa, který se mihne na chodníku. Bere vše, poštáka i policajta, a s věkovým rozdílem si neláme hlavu. Recept na chtíč má zaručený!

Amatérská herečka i na sklonku života, kdy už na tom nebyla zdravotně dobře, stále doufala, že se ještě někdy před kamery vrátí. Jak uvádí režisér Zdeněk Troška na svých stránkách, nakonec i odchod z tohoto světa pojala stylově. V listopadu 2014 ještě shlédla v televizi jeden z Kameňáků a když film skončil, zemřela.

Vzpomínám si, jak se maminka ráda pěkně oblékala. Byla vždy šik. Chodili s tátou rádi a často tancovat, měla vždy krásnou róbu. Byla velice společenská, dovedla se bavit,

zasnil se nad starými fotografiemi její syn Oldřich Vejvoda.

Zdeněk Troška na svůj herecký objev vzpomíná s úsměvem

Ona byla neskutečný živel. Všude, kam přišla, jí bylo hned plno. Pamatuji si, že když ji přivezli na natáčení, tak mi dokonce vyfackovala jednoho produkčního, 

uvádí na svých fanouškovských stránkách režisér.

Přestože to divák ani nepostřehne, Anna Vejvodová si kromě tří Kameňáků zahrála i ve filmu Babovřesky. Byla to Trudy, podivná bytůstka, která měla ve filmu patnáctivteřinovou scénu, když zemřela. Ani toto natáčení se neobešlo bez pořádného poprasku. Hvězda totiž přijela na natáčení den předem a hned se šla osvěžit do místní hospody. Tam však nezůstala bez povšimnutí a chlapi po ní hned loudili modrou vodu. A samozřejmě, že jí objednávali panáky a ona se nijak nešetřila. Všechno ještě spláchla vychlazenou dvanáctkou a byla „v hodně dobré náladě“, což se podepsalo i na natáčení další den. Krátký záběr se točil devětadvacetkrát!

Zdeněk Troška na adresu Anny Vejvodové, které říkal Andulko, uvedl, že i přes pokročilý věk měla duši mladší než někteří dvacetiletí.