Grand restaurant pana Septima: Hlavní role ve filmu vznikla na míru největšímu francouzskému cholerikovi

Po triumfálním úspěchu ve filmové sérii z jedné četnické stanice mu role v této komedii byla přizpůsobená na míru. V roce 1966 byl ve své profesi na vrcholu. Jednoznačně si získal trůn nejpopulárnějšího komického herce ve Francii. Nápad na tuto komedii měl Louis de Funès v hlavě už od roku 1958, ale musel si počkat na to, až byl natolik slavný, aby svou vizi mohl uskutečnit.

Dokonce i taková hvězda, jako byl on, poznala, že film má svůj potenciál, a nevadilo mu, že Jacques Besnard je v režisérské židli nováčkem. Možná to i uvítal, protože rád točil věci po svém a režisérský zelenáč byl zárukou, že bude tvárný.

Besnard měl za sebou pár bezvýznamných projektů, takže natáčení s takovou hvězdou pro něj určitě nebylo snadné. Dokázal však naprosto dokonale vycentrovat rovnováhu mezi smíchem a napínavou zápletkou. V kině to ve Francii ocenilo přes 4 miliony diváků.

Francouzi hned pochopili, že film je parodií na některé filmy z domácí tvorby, ale komedie dokázala pobavit milovníky komedií i za hranicemi Francie. Akční scény, velkolepá honička v Alpách i geniální okamžik, kdy se díky světelnému efektu Louis de Funès promění v Hitlera, když německému zákazníkovi předkládá recept na bramborové suflé, jsou jen střípkem toho, čím film baví diváky přes padesát let.

De Funès se podílel i na psaní scénáře, a tak nikoho nepřekvapí, že i režie šlapala v jeho rytmu. Besnard už nikdy potom nevytvořil tak oblíbený snímek, což svědčí o vlivu jeho hlavního hrdiny. Louis de Funès si do filmu prosadil i velkou část herců, se kterými už pracoval, a to včetně svého syna Olivera, kterého trochu proti jeho vůli tlačil do herectví. V této komedii si Oliver zahrál jednoho z kuchařů (úvodní foto).

Film očima Francouzů

V době, kdy vznikal film, jsme nepokládali za tak důležité všechny ty rituály kolem jídla. Francouzi na tom ale byli jinak. Pro ně bylo dobré jídlo v té době něco jako náboženství. Právě jedním z oddaných „veleknězů gastronomie“ byl monsieur Septime, vždy připravený majitel nejexkluzivnější pařížské restaurace. Kromě dobrého jídla byl zvyklý své hosty i bavit, proto byl také poctěn čestným hostem – prezidentem jedné jihoamerické republiky. Bohužel večer nedopadne tak úplně podle plánu. Privilegovaný host zmizí a nebohý majitel restaurace musí zachránit pověst své chlouby.

Zajímavé je, že Němci (ti východní) z filmu vystřihli scénu parodující Hitlera. Právě tuto scénu si vymyslel sám Louis de Funès.