Tento film připomněl nejdelší kauzu v historii slovenské justice. Spravedlnost na sebe nechala čekat 30 let

Bolero: v tomto světě se vražda obyčejné dívky řeší jako nepříjemnost

Film Bolero režiséra F. A. Brabce otevírá sérií tvrdých scén, které nastavují atmosféru bez iluzí. Konflikt, fyzické násilí i momenty, kdy se lidský život stává vedlejší škodou, přicházejí rychle a bez varování. Právě tím film definuje prostředí, v němž se odehrává. Jde o svět lidí, kteří si zvykli, že důsledky se jich netýkají a o vše se umí postarat.

Barbora Seidlová roli ztvárnila velmi lidsky a přirozeně

Příběh sleduje několik propojených postav z vyšších společenských vrstev. V centru dění stojí obyčejná mladá studentka Marika Čihanová (Barbora Seidlová), jejíž život se postupně zamotává do sítě vztahů, manipulací a skrytých konfliktů.

Události se rozběhnou po násilném incidentu, který končí smrtí. Místo přiznání přichází snaha vše zahladit. Do hry vstupují vlivní lidé, rodinné vazby i kontakty na policii. Vyšetřování neprobíhá přímočaře, a naopak se postupně ukazuje, jak snadno lze realitu upravit.

Důležitou roli hraje major Hrazdíra (Martin Stropnický), který se pohybuje na hraně zákona a moci. Vedle něj stojí kapitán Nečas (Jan Potměšil), jenž představuje spíše morální protiváhu.

Film postupně odhaluje, že nejde jen o zločin, ale problém je v systému, kde se pravda přizpůsobuje těm, kdo mají vliv.

Zajímavou roli vytvořila i Anna Polívková, která je sice v celém zločinu pasivní, ale oběti se nezastala a z jejího trýznění a zabití měla spíš zábavu. Polívková moc záporných rolí nevytvořila, ale tentokrát se jí to povedlo dokonale. Záporáka si tady střihl i Jiří Bartoška, ale v jeho případě byla hnací silou pověst rodiny a budoucnost syna, který vraždil.

Téma: beztrestnost jako systém

Bolero neukazuje zločin jako selhání, ale jako důsledek prostředí. Bohatí a vlivní zde nevnímají vraždu jako morální selhání, ale jako problém, který je potřeba vyřešit, aby jim nekomplikoval jejich pohodlný život.

Co jste možná nevěděli

Film je inspirován skutečnou událostí, ke které došlo na Slovensku v roce 1976. Skutečná oběť se jmenovala Ludmila Cervanová. Ludmilu vrazi unesli z diskotéky v Mlýnské dolině. Donutili ji vypít velké množství alkoholu, svázali ji ruce prádelní šňůrou za zády a znásilnili ji. Když jim pohrozila, že je udá, odvezli ji v kufru auta k jezírku u Sence a tam ji popravili. Nakonec tělo odvezli do potoka Černá voda, kde byla po pěti dnech nalezena.

Šokující je, že v roce 1977 byl případ po několika výsleších uzavřen. Pachatel byl neznámý. Spravedlnost se však nenechala umlčet a další rok byl případ znovu otevřen. Teprve v roce 1981 bylo postupně zatčeno sedm mladíků z Nitry.

To, co následovalo, film zasazený do současnosti, neukázal. V roce 1982 byli mladíci odsouzeni k trestům odnětí svobody od 4 do 24 let. V roce 1990 Nejvyšší soud ČSFR zrušil trest a kauzu vrátil k projednání. Odsouzení se dostali na svobodu. Naštěstí se našli vyšetřovatelé, kteří se nevzdali a kauza nadále pokračovala. Nakonec bylo odsouzeno 6 lidí, kteří dostali tresty 3 až 13 let. To všechno se stalo až v roce 2004!!!

Slovenský nejvyšší soud v roce 2006 zvýšil tresty pro 2 vrahy studentky medicíny Ludmily Cervanové (+20), kteří svoji oběť zabili v roce 1976 na 15 let. Ostatním zůstaly tresty ve stejné výši. Tak skončila po 30 letech nejdelší kauza v historii slovenské justice.

Film, který zneklidňuje

Bolero není divácky vstřícný film. Ukazuje svět, kde pravda není často žádaná a kde moc dokáže měnit realitu.

Ve vysílání 24.3. na ČT1 ve 22:15.