Dřív než půjdu spát: Když nic není tak, jak se zdá

Co definuje náš život?

Pro člověka by měla být odpověď na tuto otázku jednoduchá. Je to soubor mnoha věcí. Je to rodina, přátelé, práce, koníčky, zájmy a záliby, neřesti. Je to minulost, která definuje náš život. Jsou to minulá rozhodnutí a činy, které nám daly onu rodinu, zmíněné přátele. Je to studium, které nás předurčilo k výkonu povolání. Jsou to neřesti vyvolané tou první cigaretou, kterou jsme si zapálili s přáteli v parku za základní školou před desítkami let. Je to minulost.

Co jsme bez minulosti?

Představte si, že se ráno probudíte o patnáct let starší. Vedle partnera, kterého nepoznáváte a s minulostí, kterou si nepamatujete. Podíváte se do zrcadla a osoba, která se na vás v odrazu podívá, vypadá spíše jako váš rodič než jako vy. Poznáváte své hluboké vrásky, vlasy chytající odlesky stříbra kvůli šedinám, oči ztrácející ten jasný modrý lesk. Jste to vy, jen starší. Ale kde jsou ty roky. A byli byste to stále vy?

TIP: zajímají váš články o snech? Více se jistě dočtěte v rubrice sny

Když nemáme minulost, přítomnost je jako zlý sen

Tento život žije Nicole Kidman v thrilleru „Dřív než půjdu spát“. Každé ráno se probouzí do nového dne bez propojení s minulostí. Naštěstí má vedle sebe milujícího manžela, Colina Firtha, který ji i přes rána strávená ukazováním fotoalb a doplňováním životního příběhu, vysvětlováním nehody, jež se jí stala před mnoha lety a přivodila ji amnézii, neustále miluje. Amnézie, která ji každé ráno vyhodí do cizího světa bez minulosti, se tak stává snesitelnější.

I když se hlavní myšlenka ztráty paměti podobá té ve filmu „Padesátkrát a stále poprvé“, nejedná se o romantickou komedii. Nicole Kidman totiž ve filmu vytváří své vlastní záznamy z předešlých amnézií zapomenutých dní, ze kterých se náhle dozvídá, že ne všemu, a ne každému může věřit.

Film vychází ze stejnojmenné knižní prvotiny od S. J. Watsona, která se stala v roce 2011 bestsellerem. Jak už to bývá, kniha je i v tomto případě lepší a propracovanější než film, jelikož popisuje každodenní úzkost, strach a marnost života hlavní hrdinky. Tyto pocity předkládá čtenáři bez obalu, přímo a čistě, což vyvolává myšlenky nad důsledky podobné amnézie. Film sice staví na velmi dobrém hereckém výkonu Nicole Kidman, ale filmové plátno nedokáže tak jasně a čistě předhodit marnost života postiženého amnézií.