Celebrity pod lupou: Stydlivka Iva Janžurová nás baví už 60 let

Iva Janžurová se narodila v malé obci na Pelhřimovsku se dvěma staršími bratry, a protože její matka byla učitelkou, vodila ji do školy už od čtyř let. Ani tak důkladná přípravy ji však nezbavila nervozity, kterou měla. Učitelé na ni neustále křičeli, aby mluvila nahlas. Přednést básničku na školní besídce byl nesplnitelný cíl. I přes přehnanou stydlivost ale bylo vidět, že herecký talent zdědila po tatínkovi, vášnivém ochotníkovi.

Učitelská profese se často předává v rodině z generace na generaci, a tak se předpokládalo, že i Iva půjde ve šlépějích své matky. Po základní škole tak nastoupila na pedagogické gymnázium, a kromě sportu a psaní do časopisu se rozhodla i tančit a recitovat. To samozřejmě s její trémou nebylo úplně snadné, ale nakonec se jednou umístila v recitaci čtvrtá, a to jí konečně dodalo odvahu. A jak tak jezdila po soutěžích, jednou se jí někdo zeptal, zda půjde studovat herectví. Ani nevěděla, že taková škola je, ale vše si zjistila a na DAMU se přihlásila.

Přestože se přijímací komise snažila, aby z ní nějakou jiskřičku temperamentu vykřesala, vše bylo marné. Poslali ji pryč jako beznadějný případ. Seděla ve studovně, když ji jedna dívka požádala, zda by jí u zkoušek nedělala partnerku. Měla připravenou Maryšu a potřebovala Strouhalku.

Tentokrát už bez trémy, protože nešlo o její zkoušku, svůj talent dokázala předvést, a tak ji na školu vzali. A od dvaceti let je stále před kamerou. Absolvovala v roce 1963 a po roce v Liberci přišla nabídka do Divadla na Vinohradech. Tam se spřátelila s Jiřinou Jiráskovou, Karolínou Slunéčkovou a Ninou Popelíkovou.

Divadlo se ovšem nestalo jediným místem, kde byl o mladou herečku zájem a od filmařů chodila jedna nabídka za druhou.

Bavilo mě, když se lidé smáli, ale na druhé straně mě později začalo bavit, i když jen napjatě poslouchali.

svěřila se.

V roce 1966 se jí podařilo získat roli v dramatu Kočár do Vídně, kde si zahrála s vycházející hvězdou té doby, s Jaromírem Hanzlíkem. Mnohem více se však začal projevovat její komediální talent, a tak se objevila v seriálu Eliška a její rod a v komedii Svatba jako řemen s hereckou dvojicí Jiří Hrzán a Vladimír Pucholt. Ráda zavzpomínala na natáčení seriálu Píseň pro Rudolfa III., který se začal točit v roce 1967 a natáčení ukončil příchod okupačních vojsk v roce 1968. Hrála tam šestnáctiletou řeznickou dcerku, ale bylo jí už pětadvacet. Právě tento seriál se vrací na televizní obrazovky v prvním červencovém týdnu na ČTART.

Během natáčení tohoto seriálu se sblížila s kameramanem Janem Eisnerem a po dvouměsíční známosti se vdala. Na svatbě se seznámila se Stanislavem Remundou, pozdějším otcem svých dcer. Manželství jí vydrželo rok.