Ulice: Kryštofovi dojde trpělivost, Štěpánka vytrestá sám. Ani Vanda nezahálí, směle postupuje k cíli - svatbě s Luďkem

Magda si znovu pročítá dopis od maminky, ve kterém ji nabádá, ať neztrácí čas přemýšlením. Ať se vrhne po hlavě do všeho, co chce, ať se toho nebojí. Je silná, takže i kdyby jí vše nevyšlo podle jejích představ, překoná to. Nejdůležitější však je to zkusit a nečekat. Magdě dopis a matčina slova v něm dodávají takovou kuráž, že se rozhodne k důležitému životnímu kroku. Chce nabídnout Prokopovi společné bydlení.

Kryštof vede s Věrou dialog na téma Štěpánek a jeho duševní nemoc. Věra má stále tendenci zastávat se ho a tvrdí, že Jakub za svůj stav vlastně nemůže. Že to přece není žádný zločinec, který by měl skončit ve vězení. Je to nemocný člověk, který se musí léčit. Kryštofovi stoupá tlak výš a výš při každé její další zmínce o tom, jaký je Jakub chudák. Nakonec to nevydrží a raději vyklízí pole. Je kousavý a nechce být na mámu zlý. Také nechce vybuchnout a říct jí celou pravdu o jejím chráněnci. 

Vanda chce pozvat mámu na večeři a tak se domlouvá s Luďkem. Tomu nejprve trochu zatrne, ale nakonec souhlasí. Nebylo by však vhodné pozvat samotnou Jolanu, když žije s Marií. To už bude pro Luďka větší oříšek. Setkat se znovu s bývalou tchýní po tom všem, co proběhlo mezi ním a Blankou a ještě spolu sedět u jednoho stolu a tvářit se mile, to nebude jednoduchá disciplína. Luděk to však přijímá s noblesou jemu vlastní a dává Vandě za pravdu. 

Kryštofovi se vůbec nelíbí, že se v policejním vyšetřováním nic dalšího neděje, že policisté nikam nepokročili. Přijde mu, že to nechávají spát a nakonec to zametou pod koberec. Jirka Herman i Karla ho ujišťují, že to tak není, ale Kryštofovi jejich pomalé tempo vůbec nevyhovuje. Myšlenka na to, že se mu vlastně ani po vyšetřování nic nestane, hrozí mu jen podmínka, je pro Kryštofa nepřijatelná. Chce proto Štěpánka vytrestat sám za všechno, co jeho rodině i jemu způsobil. A chce ho vytrestat tak, aby na to do konce života nezapomněl. Bruno je Kryštofovým nápadem nadšený. Už dlouho měl na Jakuba políčeno a tohle je pro něj ideální příležitost, jak si na něm zchladit žáhu. 

Magda se krásně oblékne, nalíčí, učeše a jde k Prokopovi, jak byli domluveni. Už ve škole se s ním na schůzce domluvila, protože mu chce něco velmi důležitého prozradit, a tak je Prokop celý nedočkavý. Magda se ho s nadšením ptá, jestli by s ní chtěl bydlet. Prokop sice neřekne NE, ale bere si čas na rozmyšlenou. Není to pro něj zrovna dobře načasované. Má spoustu jiných starostí a k tomu ještě stěhování? To je pro něj momentálně nepředstavitelné.