Celebrity pod lupou: Míla Myslíková jako přísná paní ve vodnické rodině či jako starostlivá maminka Štěpána Šafránka

Toho se jednou ptala, zda se mu nestýská po divadle. A on jí odpověděl:

Nestýská, na světě je tolik jiných zajímavých věcí, které si zaslouží zájem.

Ona to tenkrát nechápala, ale s přibývajícím věkem pochopila, že může být spokojená i jinak. Tvrdila, že nezahořkla, ale vše, co je spojené s herectvím, už s díky odmítá.

Televizní diváci však na ni nezapomněli už jen proto, že některé filmy, kde hrála, patří k oblíbeným trvalkám v televizním vysílání. Určitě nejčastěji se divákům vybaví jako starostlivá maminka studenta Šafránka, od které její jediný syn požadoval froté ručníky, potom ji k smrti vyděsil, když si přivezl domů Mirečka, bránil se její snaze najít mu hodné děvče a nedopřál jí ani poklidné stáří ve společnosti vnoučat. Alespoň, že si oblékl ten sokolský stejnokroj, když ji na tom tak záleželo.

Z rolí mladých děvčat plynule přešla do rolí matek a rázných žen, k čemuž ji předurčoval její temperament, silný hlas a nápadná gestikulace.

Narodila se v Třebíči, stejně jako Oldřich Navrátil. Ten se s herečkou poznal až během herecké práce a jak uvedl, vzhlížel k ní jako ke zkušené herečce. Navzdory mnoha rolím rázných žen však v soukromí byla spíše uzavřená do sebe. Přestože ji srovnávali s Helenou Růžičkovou, byla úplně jiná.

K divadlu si doslova přivoněla už v dětství, protože její maminka provozovala půjčovnu krojů a divadelních kostýmů a masek, která se u nich v rodině dědila.

Po maturitě odešla do Brna na JAMU a po ročním angažmá v Brně zamířila zkusit štěstí do Prahy, kde bylo více pracovních příležitostí u filmu. Stala se členkou hereckého sboru Československého filmu a později Filmového studia Barrandov. V divadelním angažmá byla v Kladně až do roku 1977, poté už preferovala být na volné noze.

Kamery ji objevily ještě na škole a zahrála si s Vlastou Burianem ve filmu Nejlepší člověk. Na svém kontě měla mnoho malých filmových rolí učitelek, švadlenek, hospodských, sousedek nebo hospodyněk. Své ženské přednosti předvedla ve filmu Znamení raka. Ráznost ukázala v komedii Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Roli Matyldy měla hrát původně Helena Růžičková, ale v té době se zrovna někomu z mocných znelíbila, a tak měla zákaz.

Stopu zanechala i jako Joža Vinčová v Soukromé vichřici a Kateřina Důrová v komedii Rozmarné léto. Stejnou roli si zahrála i na divadle. Zahrála si i paní Proškovou v Babičce a určitě vrcholem v její filmové kariéře byla již zmíněná maminka Šafránková. Naposled se objevila ve filmu Konec básníků v Čechách. Málo se ví, že se potom pustila do psaní a vydala dva cestopisy ze země tisíce jezer, která jí učarovala. Knihy se jmenují Finský maratón a V zemi Kalevově. Napsala i dvě pohádkové knihy Lásko, bože lásko a Ta naše písnička česká. Zůstala po ní i kniha o lidových betlémech Narodil se nám Spasitel.