Lída Baarová: Kolaborace či nevinná nevědomost?

Lída Baarová: Kolaborace či nevinná nevědomost?
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Herečka původem z Prahy již ve velmi mladém věku zářila na plátnech tehdejších největších trháků. Přesto na ni Češi zanevřeli a její životní příběh skončil tragicky. Důvodem byl milostný vztah s jedním z předních nacistických představitelů.

Narodila se v roce 1945 jako Ludmila Babková. Oba její rodiče byli umělecky založení a Lída byla již ve svých dvaceti letech pro svůj uhrančivý vzhled velmi obsazovanou herečkou. Několika svými hereckými kolegyněmi, či konkurentkami, chcete-li, byla osočována z využívání mužské přízně k získání angažmá. Hovoří se o pletkách s Karlem Lamačem, Vlastou Burianem a také několik let žila ve vztahu s Gustavem Fröhlichem.

Mezi její hereckou filmografii spadá Panenství (1937, režie Otakar Vávra), Ohnivé léto (1939, František Čáp, Václav Krška) nebo Dívka v modrém (1939, Otakar Vávra). Při natáčení v Německu se setkala s tehdejším ministrem nacistické propagandy Josephem Goebbelsem, který měl pod palcem veškerou kulturu, včetně filmového průmyslu. Zamiloval se do ní a celý následující rok ji uháněl, docházel na každou premiéru, zahrnoval ji květinami a dalšími dary.

Přestože měl fyzické postižení a nešlo o nijak pohledného muže, nakonec mu herečka podlehla. Bulvár jejich vztah zaregistroval, Lída ovšem všechno popírala. Goebbels byl však ženatý a pro Hitlera bylo žádoucí, aby za každou cenu udržel jeho rodinu pohromadě. Goebbels mu raději nabídl rezignaci a chtěl se i s Lídou „uklidit“ do Japonska jako velvyslanec. Vůdce jeho nabídku nepřijal a raději vykázal Baarovou z Německa. Vrátila se do Čech, kde taktéž navázala vztah hned s několika kontroverzními osobnostmi, které byly napojeny na nacistickou stranu. 

V roce 1941 jí bylo zakázáno natáčet také na území Protektorátu, začala tak působit v Itálii. Když se chýlilo ke konci války, bylo jasné, že buse vyšetřována pro kolaboraci, proto se rozhodla uprchnout do Německa. Byla zatčena a navrácena zpět do Československa, kde byla po dobu 16 let vyslýchána, a nakonec shledána nevinnou. Nebylo prokázáno, že by styky s nacisty byly politicky motivované. Ve čtyřicátých letech ji zemřela matka a krátce na to spáchala sebevraždu její sestra, provdala se za svého prvního manžela a po únoru 1948 emigrovali do Rakouska. Zde se rozvedli a Lída se seznámila se svým druhým manželem. 

Její muž zemřel v roce 1972 a od té doby žila v Salcburku naprosto osamělá. Stejně tak i zemřela, jako šestaosmdesátiletá ve svém salcburském bytě roku 2000. Její barvitý a velmi kontroverzní život se stal motivem filmu Lída Baarová (2016, Filip Renč) a dokumentu Zkáza krásou (2016, Helena Třeštíková, Jakub Hejna).