Dnes v Ulici: Luboš chce svůj problém řešit po svém a Vlasta na komoře ztrácí svou moc

Věrka čmuchá jako hlídací pes

Velmi špatně si to Luboš v životě s Věrkou nastavil. Sám nemůže prakticky vůbec nic. Dokonce si nemůže ani vybrat, na co se bude večer dívat na televizi. Ani závěr jeho života nebude lepší. Pronásledovat ho na každém kroku bude nejen Věrka, nýbrž i Alzheimerova choroba. A zatímco u Věrky nemá žádnou šanci, v případě nemoci může pořád doufat, že nad ní vyzraje. Potřebuje k tomu ale Peška, a Věrka by moc ráda věděla proč. U večeře už dále nedokáže skrývat, že ho viděla jít do jiného vchodu, a na Luboše to vybalí. Opět se k němu chová jako k malému klukovi. Možná i proto Luboš tento postoj zaujímá a přichází vzdor. Luboš dělá, že léky polyká, ve skutečnosti je ale schovává do kapsy. To ale může mít nedozírné následky.

Luboš si hodlá užít vnoučat, dokud to jde

Luboš hodlá žít naplno. Proto na Vojtu čeká, když jde ze školy, a ho i jeho kamarády zve na pohár. Milošek by ale věděl o něčem lepším... Co takhle zajít na burger? Miloše staršího v sobě Milošek nezapře. Z každé situace hodlá vytřískat maximum pro sebe, nebo alespoň pro zábavu. O Vojtu ale pomalu přichází. Vojta se totiž zamiloval a Leontýnce dá před Miloškem přednost.

Moc Vlasty slábne

Blanka je bezesporu velmi charismatická a na svou stranu už si získala dokonce i žalovníčka Pavlínu. Ta se s ní na Blančině oslavě více sblížila a Vlasta může puknout vzteky. Neustále má tendence na Blanku nasazovat. Ona to tak nenechá. Vypadá to ale, že je jediná, která tuhle nesmyslnou hru ještě hraje. Už i Pavlína se rozhodla jít cestou menšího odporu. Na podvod se přišlo, viníci byli potrestáni, tak proč si kazit život? Vždyť už i ředitel jí naznačil, že ví, čeho se dopustila. Pavlína má odteď nařízeno vše probrat nejdříve s Igorem, a tak se toho drží. Moc Vlasty tak slábne a ona neví, za jaké nitky ještě zatahat. Nejspíš jí nezbude než Blanku respektovat a pozorovat, co se z toho vyvine.

Na komoře je to jeden mejdan za druhým

Přišla si to ale Blanka k dobré práci. Tak jako na komoře by se neměla snad nikde, a to ani u sebe v ordinaci. Diváci mohou vidět, že místo práce se tam převážně snídá, chodí na obědy nebo se tam pořádají nejrůznější oslavy. Ani Vlasta toto neschvaluje. Oslavu pro Blanku bere jako dokonalý úlet. Nikdy předtím se půlkulatiny u nich neslavily. Jestlipak si vzpomene někdo na ni? Nebo musí být člověk Blankou, aby se dočkal takových výsad?