Tvorba zahrnovala širokou škálu žánrů, od komedií a melodramat po pohádky a historické snímky, často s prvky úniku z reality. Filmy se snažily nabídnout divákům rozptýlení v těžké době.
Kinematografie byla pod silným vlivem cenzury a politického tlaku. To vedlo k potlačování některých témat a k podpoře jiných, často s prvky propagandy nebo se snahou o zachování národní kultury.
Ano, řada etablovaných režisérů, herců a scenáristů pokračovala ve své tvorbě, což zajišťovalo kontinuitu české filmové scény i v náročných podmínkách protektorátu.
Filmy sloužily nejen jako forma zábavy a úniku z válečné reality, ale také jako důležitý kulturní prvek pro udržení české identity a posilování národního ducha.
Termín se primárně vztahuje k českým filmům vyrobeným na území Protektorátu Čechy a Morava, odlišujíc se tak od německé produkce či snímků z jiných období.
