Zásadním rozdílem bylo přidání programovatelného pohybu modelu v průběhu expozice každého snímku, což vytvářelo přirozené rozostření pohybu a eliminovalo trhavý dojem typický pro standardní stop-motion.
Byla vyvinuta s cílem zvýšit realismus animovaných modelů ve filmu, zejména u velkých scén, a překonat vizuální nedostatky klasické stop-motion, aby se pohyb jevil plynuleji a věrohodněji.
Nejčastěji se objevovala ve sci-fi a fantasy filmech s velkými rozpočty, kde bylo potřeba animovat fantastické bytosti nebo stroje tak, aby zapadly do hraných scén s živými herci a prostředím.
Přinesla výrazný posun v realismu a věrohodnosti animace, čímž inspirovala další experimenty s kombinací praktických a optických efektů, a připravila půdu pro budoucí digitální technologie, které dnes simulují podobné efekty.
Články pod tímto štítkem mohou často obsahovat srovnávací analýzy go-motion s moderními počítačově generovanými obrazy (CGI), které dnes dosahují podobných efektů, a diskutují o jejich výhodách a nevýhodách v kontextu filmové tvorby.
