Zítřejší film vás přilepí do sedaček. ČT2 dává příběh dle skutečné události o nejhorších čarodějnických procesech historie

Temná kapitola dějin ožívá na plátně

Film Čarodějky ze Salemu režiséra Nicholase Hytnera vychází z divadelní hry Arthura Millera a vrací diváky do roku 1692, kdy se v americkém městečku Salem odehrály jedny z nejznámějších čarodějnických procesů.

Děj sleduje skupinu dívek, které po zakázaném rituálu v lese začnou předstírat posedlost. Z obavy před trestem roztočí spirálu obvinění, která se rychle vymkne kontrole. Do města je povolán reverend Hale, aby odhalil údajné čarodějnice, a Salem se postupně mění v místo strachu, podezírání a hysterie.

Zahraniční magazíny jako The Guardian nebo The New York Times označují film za „mrazivou studii davové psychózy“, která je aktuální i mimo historický kontext. Příběh totiž nevypráví jen o minulosti, ale i o tom, jak snadno může společnost podlehnout manipulaci.

Láska, vina a osobní pomsta

V centru příběhu stojí farmář John Proctor, kterého ztvárnil Daniel Day-Lewis. Jeho minulý vztah s mladou Abigail, v podání Winony Ryder, se stává klíčovým motivem celého dramatu. Abigail se snaží zbavit jeho manželky Elizabeth a neváhá kvůli tomu rozpoutat lavinu obvinění.

Film tak vedle historických událostí rozvíjí i osobní rovinu příběhu. Ukazuje, jak se z individuálního konfliktu může stát záminka pro kolektivní šílenství. Postava Elizabeth, kterou hraje Joan Allen, přináší do příběhu silný morální rozměr a kontrast k manipulativní Abigail.

Herecké výkony, které drží film pohromadě

Zahraniční kritici se shodují, že jednou z největších předností filmu jsou herecké výkony. Daniel Day-Lewis v roli Proctora podává intenzivní a emocionální výkon, který patří k vrcholům jeho kariéry. Velkou pozornost si získala i Winona Ryder, která ztvárnila Abigail jako nebezpečnou a zároveň zranitelnou postavu. Za roli Elizabeth byla Joan Allen nominována na Oscara. Výraznou stopu zanechal také Paul Scofield jako soudce Danforth, zosobňující neústupnou autoritu.

Divácká recenze

Když jsem sledoval tento film, lomcoval mnou vztek, ale také jsem pociťoval zoufalství nad tím, jak jsou někteří ti lidé zaslepení. Je to film, který asi jen tak někoho nenechá jen chladně přihlížet. Když člověk sleduje tu příšernou bigotnost, má chuť tam vlítnout a dát jim pořádně přes hubu. Je to velmi dobrý film s výbornými hereckými výkony.

Natáčení a zajímavosti ze zákulisí

Natáčení probíhalo převážně v Massachusetts, tedy v oblasti co nejblíže historickému Salemu. Tvůrci se snažili o maximální autenticitu prostředí, kostýmů i atmosféry.

Zajímavostí je, že scénář napsal sám Arthur Miller podle své slavné hry, která vznikla už v 50. letech jako alegorie na hon na „nepřátele státu“ během mccarthismu. Film tak nese dvojí význam – historický i politický.

Další zajímavostí je historický kontext: skutečné procesy skončily 19 rozsudky smrti a o několik let později se porotci přiznali k chybě. Ironií osudu své jednání omlouvali tím, že byli „svedeni ďáblem“.

Starší adaptace a odkaz příběhu

Příběh Salemu se na plátno dostal už dříve. Významnou adaptací je například film Čarodějky ze Salemu (Les Sorcières de Salem) režiséra Raymonda Rouleau, který vycházel ze stejné Millerovy hry a nabídl evropský pohled na stejné téma.

Verze z roku 1996 je však považována za nejkomplexnější a nejvěrnější adaptaci. Zahraniční magazíny ji často označují za „definitivní filmovou podobu Millerova díla“, která dokáže spojit historickou věrnost s emocionální silou.

Nadčasový příběh o strachu a manipulaci

Čarodějky ze Salemu zůstávají i po letech mimořádně aktuálním filmem. Nejde jen o rekonstrukci historických událostí, ale o varování před tím, jak snadno může společnost podlehnout strachu, předsudkům a touze po moci. Salem není jen místem na mapě, ale symbolem situace, která se může opakovat kdykoli a kdekoli.

Ve vysílání 27.4. ve 21.45 na ČT2.