Vyhlašujeme nejhloupější film všech dob. I přes roztomilost hlavního hrdiny se na takovou blbost nedá koukat

Velké ambice tvůrců jsou k smíchu

Rodinné fantasy komedie mají obvykle jasný cíl. Tím je pobavit děti, nabídnout jednoduché morální poselství a zaujmout alespoň nenáročného diváka. Film Malý Herkules z roku 2009 se o něco podobného pokusil, ale výsledek patří mezi nejkritizovanější snímky svého žánru.

Režisér Mohamed Khashoggi vsadil na příběh malého poloboha, který touží poznat obyčejný život mezi smrtelníky. Na papíře jde o poměrně klasickou, ale funkční dějovou linku. Ve skutečnosti však film selhává téměř ve všech směrech, od scénáře přes herecké výkony až po technické zpracování.

Příběh, který zůstává jen na povrchu

Děj sleduje mladého Herkula, jenž vyrůstá na Olympu pod dohledem Dia a filozofa Sokrata. Hlavní hrdina sní o obyčejném životě na Zemi, a tak se rozhodne utéct do moderní Kalifornie. Zde se spřátelí s chlapcem Curtisem, začne chodit do školy a snaží se zapadnout mezi vrstevníky. Paralelně se však rozvíjí konflikt s Mardukem, rivalem Dia, který chce zpochybnit jeho vládu.

Potom, co se Hoganův Zeus objevil v záchodové míse, mi došly síly. Suverénně nejhorší do kin distribuovaný (a pravděpodobně i jakýkoliv jiný) film, co jsem kdy měl tu smůlu vidět. Mladý Sandrak by měl přestat děsit filmové diváky a zjednat si dlouhodobou lékařskou pomoc, dokud ho ty steroidy ještě nezabily,

míní jeden z kritických diváků.

Problém filmu spočívá především v dramaturgii. Scénář působí roztříštěně a jednotlivé dějové linie se často rozbíhají bez jasného cíle. Humor je založen na opakujících se a velmi jednoduchých situacích, které rychle ztrácejí efekt. Film se snaží kombinovat fantasy, rodinné drama i školní komedii, ale žádnou z těchto rovin nerozvíjí dostatečně. Nejeden divák během návštěvy kina usnul.

Herecké obsazení jako promarněná příležitost

Tvůrci vsadili na poměrně známá jména, což mělo snímku dodat na atraktivitě. Objevují se zde například Hulk Hogan, John Heard nebo Elliott Gould. Ani zkušenost těchto herců však film nezachránila. Jejich role jsou nevýrazné a často budí dojem, že slouží jen jako marketingové lákadlo.

Hlavní pozornost samozřejmě směřuje k představiteli titulní role, kterým je Richard Sandrak. Sandrak se proslavil už v dětství jako „nejsilnější chlapec světa“. Jeho extrémně vypracovaná postava fascinovala média i veřejnost. Ve filmu však rychle vyjde najevo, že fyzická kondice sama o sobě nestačí.

Sandrakův herecký projev je značně strnulý a postrádá přirozenost. Dialogy pronáší monotónně a emocionální scény působí nevěrohodně. Kritici se shodují, že právě obsazení neprofesionálního herce do hlavní role výrazně přispělo k neúspěchu filmu.

Zajímavosti o Richardu Sandrakovi

Richard Sandrak se narodil na Ukrajině a do USA se přestěhoval jako dítě. Slávu získal díky extrémnímu tréninkovému režimu, který vedl jeho otec. Už v šesti letech dokázal zvednout na bench pressu téměř 80 kilogramů, což z něj udělalo mediální senzaci.

Později však vyšlo najevo, že jeho dětství bylo velmi kontroverzní. Po rodinných problémech a zásahu sociálních služeb Sandrak s intenzivním tréninkem skončil. V dospělosti se vydal zcela jiným směrem. Pracoval například jako kaskadér v zábavních parcích a podle dostupných informací se věnuje spíše běžnému životu mimo showbyznys. Dnes je mu přes třicet let a ke své dětské kariéry se nehlásí.

Proč kritici i diváci film odmítli

Neúspěch Malého Herkula má několik příčin. Tou hlavní je slabý scénář, který nedokáže udržet pozornost diváka. Film navíc působí nevyváženě, chvílemi se snaží být pohádkou pro děti, jindy parodií nebo dramatem o dospívání.

Dalším problémem je režie, která nedokázala využít potenciál herců ani samotného námětu. Humor navíc působí nepřiroze. Digitální efekty jsou zastaralé už na dobu vzniku a působí levně. Kostýmy a kulisy Olympu připomínají spíše levnou televizní produkci než celovečerní film.

Rozpočet snímku se podle dostupných informací pohyboval přibližně kolem 300 tisíc dolarů, což je na hollywoodské poměry velmi nízká částka. Film byl distribuován převážně na DVD a v omezené televizní distribuci.

Film byl propagován především prostřednictvím fenoménu dětského kulturisty, což sice vzbudilo pozornost, ale zároveň vyvolalo kritiku a kontroverze.