Švédská spojka: Jak tichý úředník s razítkem v ruce přechytračil třetí říši

Švédská spojka nám představuje muže v upjatém obleku, který bojuje pomocí paragrafů, tiskopisů a modrého inkoustu. Gösta Engzell byl nenápadný šéf právního oddělení na švédském ministerstvu zahraničí, který si v dobách nejhlubší válečné tmy řekl, že „prostě jen plnit rozkazy“ mu k čistému svědomí stačit nebude.

Zatímco se Evropa hroutila pod hákovým křížem, on ve své stockholmské kanceláři rozjel tichou revoluci, která neměla v historii diplomacie obdoby. Snímek nás bere do roku 1942, kdy Švédsko balancovalo na hraně neutrality a strachu z německé invaze. Když Engzell viděl, co se děje u sousedů v Norsku a Dánsku, rozhodl se využít tu nejmocnější zbraň, kterou měl – byrokracii.

Kreativní génius administrativního odboje

Gösta Engzell byl mistrem v hledání právních kliček tam, kde ostatní viděli jen slepé uličky. V době, kdy Švédsko oficiálně zavíralo hranice, aby nepodráždilo Hitlera, Engzell v zákulisí instruoval své podřízené, jak „kreativně“ vyřizovat žádosti o víza. 

Vymýšlel fiktivní příbuzenské vztahy, uznával neplatné doklady a dělal vše pro to, aby se pronásledovaní lidé dostali do bezpečí dřív, než si toho gestapo všimne. Odhaduje se, že díky jeho administrativním hrátkám bylo zachráněno 30 000 až 40 000 lidí, především Židů z okupovaných území.

Engzell nebyl ve svém boji sám. Dokázal kolem sebe vytvořit síť podobně smýšlejících úředníků, kteří sdíleli jeho vizi. Snímek velmi přesně vykresluje tu napjatou náladu na ministerstvu, kde se u kávovaru řešily osudy celých rodin.

Papírová válka v kancelářích

Sledujeme Engzella a jeho nejbližší spolupracovnici Rut Voglovou, jak se snaží vymanévrovat nejen německé agenty, ale i vlastní opatrné nadřízené, kteří by nejraději neviděli a neslyšeli. Je to hra kočky s myší, kde se nehraje o území, ale o lidské životy schované za kolonkami formulářů.

Scénář šikovně balancuje na hraně dramatu a černé komedie. Scény, kde se úředníci snaží vysvětlit německé kontrole, proč má najednou polovina Osla švédské prababičky, jsou napsané s neuvěřitelnou lehkostí.

Zároveň ale film nezapomíná na temné pozadí. Každá chyba v dokumentaci může znamenat, že vlaky do vyhlazovacích táborů odjedou plné.

Herecký koncert

Obsadit do hlavní role Henrika Dorsina byl od produkce mistrovský tah. Herec, kterého si pamatujeme jako otravně bohatého hosta z Trojúhelníku smutku, tady předvádí úplně jinou polohu. Jeho Engzell je navenek sucharský úředník, kterému neunikne žádná gramatická chyba, ale uvnitř je to sopka emocí a odhodlání. 

Sekunduje mu Sissela Benn v roli Rut Voglové, která do příběhu vnáší energii a empatii. Chemie mezi nimi není romantická v klasickém slova smyslu, spíše je to hluboké pouto dvou lidí, kteří spolu „vrtají tunel pod vězením“.