Nejznámější přírodovědec oslavil 100 let. Jeho příběh namluvil Jan Šťastný
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciJe známý i těm, kteří jeho dokumenty nesledovali
Jméno britského přírodovědce a dokumentaristy asi není nikomu zcela neznámé, i kdybychom o něm věděli jen to, že je nějakým způsobem spojováno s přírodou. Britský popularizátor oslavil v květnu neuvěřitelných 100 let a ke gratulacím se vlastním způsobem připojili také moderátoři a hosté pořadu Mozaika na Českém rozhlasu. Debatovalo se zde především o vzpomínkové knize tohoto muže, nazvané Výpravy do divočiny.
V ní se přírodovědec vrací na samotný začátek své dlouhé a plodné kariéry, do 50. let 20. století. Popisuje tři cesty, na které vyrazil, když natáčel pro BBC pořad o zvířatech, která měl odchytit pro zoologickou zahradu v Londýně. V mluvené formě tohoto díla mu propůjčil hlas oblíbený český herec Jan Šťastný. Režie se chopil Petr Mančal, jenž během rozhovoru prozradil, proč si na pozici interpreta vybral právě Šťastného.
David Attenborough je člověk nejenom nadaný na tu svou přírodovědeckou práci, ale i na vědecko-publicistickou, ovšem způsobem, který přesahuje rámec čisté publicistiky. Já jsem rozhodně nechtěl jít způsobem výběru, který by odpovídal jeho věku, to tady v podstatě nejde. Chtěl jsem, aby to odpovídalo nějakému jeho naturelu, temperamentu a také jisté vášnivosti pro věc.
Nechybí poutavé popisy ani britský humor
Tyto schopnosti Janu Šťastnému rozhodně nescházejí. Má samozřejmě pestré zkušenosti díky vlastní herecké práci, ale především je fanouškem Attenborougha, jeho díla a samotné přírody. Objevování, cestování, dozvídání se více zajímavostí o světě kolem a o zvířatech, která v něm žijí, to je mu všechno velmi blízké. Jak se na svou práci interpreta připravoval?
Primárně jsme vycházeli z textu, ale je pravda, že mám nakoukanou spoustu dokumentů s Davidem Attenboroughem, kde měl průvodní slovo z těch novějších dob. Nemělo smysl se přizpůsobovat jeho současnému věku. Tam jde spíš o to pokusit se zachytit jeho vášeň. I když mluví o červotočích, je z jeho projevu cítit určitá vášeň, obdiv a bezmezná oddanost přírodě jako takové. Každou situaci dokáže popsat tak, že vás to chytí. Z každého chytání motýla nebo pozorování stáda kapybar udělá vzrušující záležitost.
Nemyslete si však, že by takové poznávání přírody bylo snad nudné a že by vás vlastně ani nebavilo o tom něco poslouchat. Příběhům z cest rozhodně nechybí ani typický anglický humor, což ocenil i Jan Šťastný.
Přiznám se, že britský humor jako takový je mi vlastní, mám ho rád a rád hraju britské komedie i na jevišti. Tady je to zcela zřetelné, když se pán vyrostlý v anglických luzích a hájích dostane do tropických podmínek, sám si ze sebe dokáže udělat legraci a jeho boj s komáry nebo s komfortem na lodi je skutečně zábavný.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci