Nejhorší štědrovečerní pohádka všech dob: Je to fiasko. Větší peklo jsme nezažili, stěžují si diváci

Vánoční očekávání, které se rozpadlo hned po začátku

Vánoce jsou pro české diváky neoddělitelně spojené s pohádkami. Právě na Štědrý den usedají k obrazovkám celé rodiny s očekáváním laskavého příběhu. V dobách, kdy se pohádkami na obrazovkách „šetřilo“ a svět princezen získal nadvládu jen na Vánoce, všichni čekali v ten nejslavnostnější večer v roce pohádku Tři oříšky pro Popelku. Jenže svět se mění, ať chceme, či ne, a pohádek je dnes všude tolik, že pomalu ztrácejí kouzlo výjimečnosti. Proto jednu tradici vystřídala druhá a na obrazovkách tak něžnou Popelku vystřídaly nové, modernější princezny.

V roce 2016 měla premiéru během vánočních svátků pohádka Slíbená princezna a diváci opět očekávali srozumitelný souboj dobra a zla a také naději, že svět má alespoň na chvíli jasná pravidla. O to větší šok přišel ve chvíli, kdy se objevila pohádka inspirovaná Erbenovou Zlatovláskou, která však s klasickým pojetím měla společné jen základní motivy. Stejně jako celá pohádka působila děsivě i samotná hlavní herečka Marta Dancingerová s nepovedenou zlatou parukou. A pokud jste viděli vlasy nejnovější Zlatovlásky (2025) v podání Jasmíny Houf, vidíte ten rozdíl.

Nešťastně zvolená herečka a zlatá paruka z výprodeje kostýmů na maškarní ples nebyly jediným průšvihem

Příběh o Jiříkovi vyslaném zlým knížetem Honorádem do světa, aby přivedl zlatovlasou princeznu Radost, se na papíře možná tvářil jako dobrodružná variace na známou pohádku. Cesta plná úkolů, soupeření s pirátem (!) a pomoc zvířat slibovala dynamickou podívanou. Jenže to, co mělo být moderním pojetím klasiky, diváci vnímali jako chaotický experiment, který se zcela minul s vánoční atmosférou.

Nepovedlo se vůbec nic

Zásadní výtka, která se v diváckých ohlasech opakovala, mířila na atmosféru celé pohádky. Místo laskavého humoru a pohádkové romantiky přišla podle mnohých hrubost, křik a násilí. Diváci v recenzích psali o nepříjemných hlasech, špatných hereckých výkonech, falši, negativismu a absenci jakéhokoli skutečného citu. Pokud už diváci pohádku zhlédli celou, bylo to spíše motivováno zvědavostí, kam až byli tvůrci ochotni klesnout. Ozývaly se i hlasy požadující vrácení koncesionářských poplatků, pokud mají sloužit k takovému účelu. Někteří diváci otevřeně přiznali, že po několika minutách raději přepnuli na osvědčené klasické pohádky na jiných programech, přestože je už viděli nesčetněkrát. Sledování nové pohádky jednoduše nezvládli.

Po prvním šoku přišla i detailní analýza toho, co všechno se nepovedlo. Jako zásadní viděli diváci míchání žánrů, které pohádce nepomohlo. Mělo jít o dobrodružství, parodii, moderní pojetí nebo temný příběh? Kam se ztratily základní rysy pohádky? Tvůrci naprosto ignorovali to, že dětský i dospělý divák čeká od vánoční pohádky něco jiného, a Slíbená princezna tak působila spíše jako provokace.

Zrada Erbena a zklamané publikum

Nejtvrdší odsouzení mířilo na zacházení s literární předlohou. Jméno Karla Jaromíra Erbena se v recenzích objevovalo často a téměř vždy v souvislosti s pocitem, že by se autor lidových balad nad výsledkem obracel v hrobě. Známý režisér Zdeněk Troška označil film za naprostý neúspěch a vyjádřil údiv nad tím, že se podobné dílo vůbec dostalo do vánočního vysílání.

Zatímco někteří diváci se snažili najít alespoň drobná pozitiva v několika humorných pasážích, celkové hodnocení pohádky už to příliš nevylepšilo. Verdikt byl jasný: není snadné se divákům trefit do vkusu, ale v tomto případě veřejnoprávní televize selhala ve své základní roli. Vánoční pohádka, která má spojovat generace, se tentokrát stala symbolem rozdělení, nepochopení a ztráty vkusu.

Zlatovlasá Radost ve snímku Slíbená princezna tak vstoupila do televizní historie nikoli jako nový sváteční klenot, ale jako varovný příklad, že s vánoční tradicí se experimentuje jen velmi obtížně. A že ne každá snaha o moderní pojetí musí skončit pohádkovým štěstím.

Tvůrci si však nemusí zoufat. V kategorii „filmy, které mě nejvíce znechutily“ se na jednom známém webu pohádka umístila až na 253. místě, což je srovnatelné s neoblíbeností českých filmů Lída Baarová, Babovřesky 3 nebo Chlap na střídačku.