Herec, který i po tragické nehodě neztratil víru ani talent. Podívejte se, jak vypadá dnes

Tenkrát v roce 1989

Sedmnáctým listopadem 1989 to nekončilo a vlna změn se postupně šířila celou zemí. Byli to právě umělci, kdo se často zapojoval do různých akcí, které měly i lidem nežijícím v Praze osvětlit, co všechno se děje. Při návratu z ostravské manifestace 8. prosince 1989 havaroval vůz, na jehož zadním sedadle seděl Jan Potměšil. Děsivou havárii přežil, ale kvůli ochrnutí skončil na invalidním vozíku.

Jan Potměšil se nebrání na tu dobu zavzpomínat. Končil DAMU a jako řada dalších mladých lidí se účastnil setkání studentů na Albertově. Na Národní třídě sice nebyl, ale i on se stal součástí skupiny studentů, které události toho dne spojily s divadelníky v odporu proti režimu. Právě to ho přivedlo na setkání zástupců horníků do Ostravy, kam se vydal s Janem Kačerem a s dokumentaristou Václavem Křístkem. Co se však stalo při zpáteční cestě zná jen z vyprávění.

Bojoval o život

Jan Kačer seděl vedle řidiče (jméno herec tají) a celou cestu na něj mluvil, protože byli všichni unavení. Bohužel i tak asi řidič kousek před Prahou vlivem mikrospánku narazil do svodidel na levé straně. Vůz se odrazil a přeletěl na druhou stranu, kde se skutálel ze svahu.

Posádky projíždějících aut z vozu vytáhly tři lidi. Jan Potměšil bohužel ležel pod autem s vážným poraněním hlavy. Tak vážným, že šance na přežití byla mizivá.

Lékaři nakonec dokázali poranění hlavy vyléčit, problém však nastal s otokem u páteře, který se zvětšoval a právě kvůli němu skončil na vozíku. Z kómatu se probral v únoru a jediné, co zvládl, byl pohyb očima.

Mladý muž se z tragické události po čase oklepal a vrátil se k divadlu. Řidiči nehodu nevyčítá. Stát se to mohlo komukoliv. Jan Potměšil se jednoduše smířil s tím, že začal žít nový život, jiný, než znal doposud. Nakonec se krok za krokem uzdravoval a po čase se mohl vrátit k divadlu, má rodinu, přátele a dokonce i sportuje.