Jana Janěková má v seriálu Jitřní záře mnohem blíže k postavě své dcery než k matce, kterou hraje

Jana Janěková hraje v novém a velice zajímavém seriálu Jitřní záře maminku hlavní hrdinky Pavly Junkové, která si zvolila netradiční a pro mnohé i nepochopitelný životní styl, kvůli kterému se na ni a její rodinu strhla lavina pozornosti od rodiny, sousedů a úřadů.

V seriálu je postava maminky velice konzervativní, ale herečka Jana Janěková vlastně celý život k svobodnému životu v souladu s přírodou inklinovala, a přestože by nebyla tak radikální, jako její seriálová dcera, život plný volnosti a mimo civilizaci si docela dobře umí představit.

Proto je ráda, že tento projekt vznikl, protože téma svobodné volby je určitě chytré a zajímavé a zaslouží si větší pozornost. Role matky pro ni byla spíše proti úkol, protože sama tak nepřemýšlí a nejedná. Sama se celý život snažila žít v rámci možností svobodně a nebála se i trochu riskovat a zároveň si myslí, že je třeba poskytnout svobodu druhým, když ji pro spokojený život potřebují.

Podle herečky, když někdo chce jít touto cestou a má chuť zkusit si takový život, tak na to má plné právo a nikdo by mu v tom neměl bránit, ani rodiče, ani úřady. Mentalitou je ji blíž postava její seriálové dcery, která si vybrala nelehkou životní cestu a šla si za ní bez ohledu na překážky, které potkávala.

Samotná postava hlavní hrdinky je zajímavá především tím, že jde o velmi chytrou a vzdělanou ženu, která vystudovala s červeným diplomem speciální pedagogiku. To byla velká výhoda, kterou při jednání s úřady měla, a i přes problémy tak měla svým způsobem u úředníků respekt. Nejednala nijak zbrkle, věděla, co dělá a velice brzy také pochopila, co si může dovolit.

Závěrem Jana Janíková s humorem dodala, že teď už si sama může dovolit žít tak trochu mimo systém, protože odešla do důchodu, hned jak mohla. Důvodem byl právě pocit nezávislosti na institucích. Herecké angažmá bylo jistým způsobem svazující, takže teď si může dovolit „být na volné noze“ a cítí se svobodněji.

Dalším faktorem, který ji k cestě za svobodou pomohl, bylo přestěhování se z města na venkov na ranč své dcery, která má koně. Splnila si tak svůj sen žít na čerstvém vzduchu. Přestože hereckou profesi má ráda, hvězdou nikdy být nechtěla, a tak je vděčná, že si alespoň na stáří může plnit své sny.

Svoboda podle ní nejde úplně přesně formulovat, ale každý člověk by měl mít možnost žít život, jaký si zvolil a nemělo by mu v tom být bráněno.