Mistr úsměvů Oldřich Lipský by letos v červenci oslavil sto let

Nejspíš také pochopil, že smutných věcí je na světě tolik, že by bylo záslužnější točit filmy tak, aby se lidé mohli zasmát. A obyčejný humor ještě nebyl tím pravým, neboť v jeho filmech je to hlavně o koncentrovaném ztřeštěném veselí. Možná i proto jsou jeho filmové parodie často reprízované a téměř zlidověly.

Oldřich Lipský nikdy do zasloužené penze neodešel a zemřel během natáčení filmu Velká filmová loupež v roce 1986. Dokončení jeho práce se ujal Zděněk Podskalský.

Není tajemstvím, že měl Lipský slabost pro cirkusové prostředí. Není tak divu, že svůj první samostatný film Cirkus bude (1954) umístil do zákulisí pouťové manéže. K cirkusu se vrátil i v roce 1960 s filmem Cirkus jede!.

Mezi první nezapomenutelná díla, která si i dnes nachází své diváky, patří Lipského „Limonádník“, jak sám nazýval film Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Za zmínku určitě stojí i to, jak film vznikl. Ve čtyřicátých letech Jiří Brdečka psal recesistický časopisový seriál Limonádový Joe. Ten byl přepracován i do divadelní podoby a jednu z verzí inscenoval i Oldřich Lipský.

V roce 1962 byl potom na Barrandově schválený scénář, na kterém Lipský s Brdečkou spolupracoval, přestože o sobě rád tvrdil, že není autorský typ. V době, kdy se Lipský pustil do natáčení „Limonádníka“, měl za sebou už 4 samostatné fikční filmy a předtím spolupracoval na jiných projektech jako asistent nebo spolurežisér. Do kina na film přišlo 4,5 milionu lidí. Lipský i Brdečka měli rádi western a ve filmu zachovali reálie věrné těm z amerických westernů. Film je podle kritiků specifický filmařskou hravostí a vybroušenými replikami. Humor je nenásilný a často vyplyne z drobných detailů.

Po velkém úspěchu filmu se rázem Lipský stal prominentem a své postavení si dokázal udržet hlavně tím, že točil ideologicky nekonfliktní veselohry. Poté, co se spojil s Milošem Macourkem, vznikly takové skvosty, jako jsou filmy Zabil jsem Einsteina, pánové (1969) a Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970). Ve spolupráci s Brdečkou vznikl i další legendární film, Adéla ještě nevečeřela (1978), a posledním filmem, na kterém spolupracovali, byla adaptace podle literární předlohy Julese Verna Tajemství hradu v Karpatech (1981).

Z dílny mistra veseloher vzešel ještě další sci-fi snímek, a to Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982). Když došlo na Tři veterány (1983), měl opět na scénáři pracovat Brdečka, ten však náhle zemřel a na jeho místo nastoupil Zdeněk Svěrák.

Oldřich Lipský zemřel na komplikace spojené s prasknutím žaludečního vředu v pouhých 62 letech. Nám zůstal v paměti jako nekorunovaný král oblíbených komedií. Veselé filmy točil údajně proto, aby rozesmál nejen diváky, ale i sebe, protože podle lidí z jeho okolí býval často velmi smutný.

Skvělého režiséra si připomeneme komedií Čtyři vraždy stačí, drahoušku, kterou uvede TV Prima 14. září.