Lukáš Vaculík: Dnes by jen málokdo v pohublém chlapíkovi s řídnoucími vlasy hledal hvězdu 80. a 90. let

Už v roce 1979 mu dal velkou hereckou příležitost Karel Kachyňa ve filmu Lásky mezi kapkami deště. Vypadalo to, že role nesmělého mladíka Kajdy byla napsaná Vaculíkovi přímo na tělo, a právě jeho přirozená plachost se líbila divákům i kamerám. Do oka padl dalším režisérům, kterým bylo jasné, že před sebou mají nejen talent, ale také vzhledově zajímavého mladíka, který se bude ženám líbit.

A měli pravdu. Už v roce 1982 dokázal k seriálu Dobrá voda přitáhnout nejen milovníky koní. Ve stejný rok se v kinech objevil jeden z nejúspěšnějších filmů předrevoluční éry Vítr v kapse. Právě tady se poprvé osvědčilo herecké partnerství Vaculík-Tofi.

Vaculík nebyl ani zdaleka na tak velký příval popularity připravený a v rádiu Impuls na tu dobu zavzpomínal:

„Byl jsem mladej, najednou slavnej, žil jsem rychle, dělal hovadiny a bylo to vlastně krásný.“

Popularita přišla ze dne na den a pro 21letého mladíka to nebylo snadné ustát. A s filmy Láska z pasáže a Kamarád do deště si své místo na výsluní potvrdil. Diváci ocenili i další seriál pro mladé Třetí parto. Ve filmu Oznamuje se láskám vašim si zkusil i trochu jiný charakter postavy.

Velká popularita herce naučila velice dbát o své soukromí, což mu zůstalo dodnes. Podařilo se mu utajit i vlastní svatbu a narození syna Lukáše. Bylo mu už přes čtyřicet a novou roli otce si užíval. Stejně v tichosti se i rozvedl a trvalo to tři roky, než to novináři objevili. To, co novináře však šokovalo nejvíce, byla nemanželská dcera, kterou dokázal tajit celých dvacet let. Narodila se z milostného románku, kterým si herec zpestřil v mládí vojenskou službu na Slovensku.

Vaculík je tak příkladem toho, že i celebrita může žít v klidu a bez skandálů na titulních stranách bulváru.

I Vaculík podlehl polistopadovému nadšení a rozhodl se podnikat. Naštěstí ho nenapadlo otevřít si restauraci, jak to zkoušela řada jiných herců, ale začal poskytovat ubytování filmovým štábům. A dařilo se mu celých šest let, než ho tato práce přestala bavit a opět se naplno vrátil k herectví, a to i k tomu divadelnímu. Právě divadlo mu pomáhalo v období, kdy na něj kamery trochu zapomněly.

V současnosti si na nedostatek práce stěžovat nemůže. Vidět jste ho mohli v seriálu Ochránce nebo Temný kraj. I přesto, že blond hříva a plachý pohled jsou nenávratně pryč, zachoval si osobní kouzlo a umí si získat diváky na svou stranu.