Ladislav Pešek odpočívá na Vyšehradě, svoji veselou a milou povahu otiskl do své chaty Slunečnice

Talent ho přivedl do Národního divadla v Praze

Herectví bylo v rodině Ladislava Pecha, jak se občanským jménem jmenoval, zakořeněno už od 17. století, takže to, že ho maminka, učitelka herectví, nasměrovala na povolání, které mělo v rodině tradici, nikoho nepřekvapilo. Svou první roli měl už ve 3 měsících v opeře Piková dáma a dětství prožil v zákulisí divadla.

Musel trochu bojovat se spolužáky, protože rodiče se kvůli divadlu často stěhovali a Ladislav musel střídat jednu školu za druhou. Zjistil, že se mu bude na nových místech dařit, když bude zábavný a spolužáky dokáže pobavit. Nebyl ale úplným beránkem a řadil se mezi výtržníky.

Přestože se ve věku, kdy děti vzdorují, přihlásil na živnostenskou školu, herectví nakonec zvítězilo a zkusil se přihlásit na konzervatoř. Tam ho vzali na první pokus a ještě během studia dostal nabídku na angažmá v brněnském Národním divadle.

V Brně se však dlouho neohřál a už ve 23 letech dostal nabídku do Národního divadla v Praze. Přijal ji, přestože měl nepřekonatelnou trému z hereckých legend, které se najednou staly jeho kolegy. Trému vlastně nikdy úplně nepřekonal, ale ND zůstal věrný 48 let a vytvořil na jeho jevišti přes tři stovky rolí.

Kvůli trémě se vyhýbal i filmování

Ladislav Pešek byl přesvědčený o tom, že kdyby se postavil před kameru, všichni poznají, jak moc ho ovládá tréma, a proto se rozhodl, že zůstane jen u divadla. Jeho tehdejší přítelkyně a kolegyně Jiřina Štěpničková musela použít násilí, aby ho proti jeho vůli přivedla na schůzku s filmovým producentem, kam neměl v úmyslu jít. Prý chytil i pěknou facku, aby pochopil, že nabídky dostává proto, že má talent.

Nakonec dostával tolik nabídek, že si mohl vybírat. Diváci si ho nejvíce pamatují z filmů pro pamětníky, jako je Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše, Hotel Modrá hvězda nebo z oblíbené pohádky Obušku, z pytle ven! Milovníci seriálů si určitě vzpomenou na doktora Vrtišku z Nemocnice na kraji města.

O jeho životě se hodně psalo v souvislosti se svatbou, kterou si vynutila rodina šílené fanynky, která mu vyhrožovala sebevraždou, pokud si ji nevezme. A on to tedy udělal. Naštěstí si jeho manželka našla po válce jiný objekt zájmu, a tak se jí zbavil.

Pro své názory nebyl v dobách normalizace moc oblíbený a nakonec se stáhl i z divadla, kde se poměry měnily.

Ladislav Pešek zemřel v červenci roku 1986 ve věku 79 let. Pohřbený je na Vyšehradě.

Pešek našel oázu klidu na Moravě

Pro milovníky putování po zajímavých místech stojí za připomenutí chata Pampeliška, kterou Ladislav Pešek zveleboval na Moravě. Chata se nachází v obci Stražisko (poblíž Ptení) na Prostějovsku. Přestože to herec neměl na chatu zrovna blízko, dokázal si vyšetřit čas, aby své vesnické sídlo zvelebovat.

Na chalupě odpočíval v létě a učil se zde texty. Dokázal do stavení vtisknout osobitost a rozhodně mu vepsal naprosto odlišný styl, než jaký mají stavení v okolí. Na štítu chalupy je dodnes nápis Pampeliška a vzhled domu je stejný, jak si ho barevně vyladil sám herec. Kamenná podezdívka, neomítnuté cihly a hodně dřevěných prvků krásně zapadají do okolní malebné přírody. Vnitřek obydlí byl zařízený jednoduše a prakticky.

Pamětníci si na herce pamatují, a přestože Pampeliška byla trochu izolovaná, s lidmi z vesnice udržoval dobré vztahy a rád se účastnil místních kulturních akcí. Dokonce se zapojil i do místního amatérského divadelního spolku.

Právě při pobytu na jeho milované Pampelišce postihla Ladislava Peška v roce 1985 mozková mrtvice. Přestože se pomalu začal zotavovat, už se nikdy neuzdravil úplně a následující rok zemřel.