Tyhle filmy komunisti zamkli do trezoru. Teď je lidé objevují znovu

Ucho

Ucho je asi nejslavnější a nejdepresivnější trezorový film. Manželskou dvojici, která je ve svíém domě odposlouchávána státní bezpečností a propadá panice, si v něm zahrála Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý. 

Film natočil v roce 1970 režisér Karel Kachyňa podle scénáře Jana Procházky. Jméno spisovatele Jana Procházky se však nesmělo veřejně vůbec vyslovit a film s postupujícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Byl uložen do trezoru a diváci ho mohli vidět až po roce 1990.

Skřivánci na niti

Skřivánky na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel podle povídky Bohumila Hrabala. Ačkoliv se jedná o humorný snímek plný lásky a něhy, pro komunistický režim byl film nepřístupný.

O čem film je? V kladenských ocelárnách se setkávají živnostníci, intelektuálové, věřící a ti, co se pokusili utéct z Československa a režim je potrestal. Ačkoliv se film odehrává v minulosti a Jiří Menzel si myslel, že s ním nebude problém, spletl se. Poté, co byl film zakázán, Menzel prohlásil:

Říkal jsem si, proč se neohlédnout s úsměvem na chyby v dětství. Na konci šedesátých let si můžeme říct, že v padesátých letech se dělaly hlouposti, které se nemusí opakovat. Pak se ukázalo, že jsem se spletl.

Snímek skončil v trezoru a premiéru měl až v roce 1990. Ve stejném roce pak získal i hlavní cenu Zlatého medvěda na prestižním festivalu Berlinale.

Spalovač mrtvol

Hlavním hrdinou snímku Spalovač mrtvol je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský st.) —  zprvu vzorný občan a otec, nakonec příslušník NSDAP, nacistické monstrum a vrah vlastní rodiny.

Film byl natočen podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse a režie se ujal Juraj Herz. Snímek vznikal ještě před srpnovou invazí v roce 1968 a režisér Juraj Herz se nechal slyšet:

…já jsem měl naprostou svobodu natočit ho tak, jak jsem chtěl. Nikdo mi do toho nemluvil, žádný komunistický dramaturgové, takže od začátku do konce je to můj film.

Film byl do kin uveden 14. března 1969, ale pak byl okamžitě stažen a na 21 let uložen do trezoru. Komunistické straně se nelíbil. Ačkoliv se děj filmu odehrává na sklonku 30. let, komunistický režim viděl v boji proti nacismu jistou paralelu. Navíc Kopfrkinglovu manželku si zahrála režimem neoblíbená Vlasta Chramostová, za kamerou pak stál její partner (později manžel). Rovněž nežádoucí osoba.