Kryštof Hádek a Tereza Ramba se tentokrát nepotkali uprostřed malebných vinic, ale stali se historickými postavami

Kryštof Hádek a Tereza Ramba se tentokrát nepotkali uprostřed malebných vinic, ale stali se historickými postavami
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Historických filmů se u nás natáčí tak málo, že milovníci žánru doslova číhají na každý projekt, který se objeví. Tentokrát si prostřednictvím České televize připomeneme film Hlas pro římského krále z roku 2016, který natočil Václav Křístek podle vlastního scénáře. Točilo se převážně v Třebíči.

Film si vysloužil nominaci na Českého lva v kategorii Nejlepší televizní film nebo minisérie, ale u diváků se dočkal trochu vlažného přijetí. Především mu bylo vyčítáno, že je na něm na první pohled vidět, že značné náklady, které takové dílo potřebuje, nebyly filmu dopřány. Kritice se nevyhnul ani celý děj, protože osud Karla IV. byl uzavřený do příliš malého prostoru a možná by bylo vhodnějším řešením natočit místo filmu minisérii.

Ozvali se i zastánci Jana Lucemburského, který byl, jak historie dokládá, výtečný politik, válečník a vojevůdce, což film rozhodně neodráží. Soustředí se především na kladného hrdinu Karla IV., který je podle některých kritiků vykreslený jako polobůh.

Na druhou stranu, diváci si pochvalovali krásné filmové kostýmy a nevtíravou hudbu. Trochu vtipné je, že Karlovi v podání Kryštofa Hádka (1982) hrál otce, tedy Jana Lucemburského, jen o čtyři roky starší Stanislav Majer. S matkou Eliškou Přemyslovnou, kterou moc povedeně zahrála Hana Vágnerová, to bylo ještě zábavnější. Má jen o rok víc než její filmový syn. Došli snad v českých končinách herci?

Stanislav Majer jako Jan Lucemburský
Stanislav Majer jako Jan Lucemburský | Zdroj: Vyhnálková / © Česká televize

Snímek byl natočený k 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV., a kromě zmíněných herců se v dalších rolích objevili například Petr Jeništa jako Bušek z Velhartic, Tereza Ramba v roli první manželky Karla IV. Blanky z Valois, Petr Štěpán jako Ludvík Bavor nebo Jaroslav Plesl jako Dobeš z Bechyně.  

Pro film si režisér Křístek vybral jednu z nejvíce vzrušujících etap života Karla IV., dobu, kdy budoucí panovník dospíval a přicházela volba římského krále. Ukazuje také velice obtížnou komunikaci s dominantním otcem Janem Lucemburským i spletité intriky, které ovlivnily Karlův osud už od narození.

Mladý Karel byl dlouho poslušnou loutkou v otcových diplomatických hrách. Jak dospíval, získal vzdělání a trochu politických a válečných zkušeností, hledal si svou vlastní cestu a stal se nebezpečným oponentem pro samozvaného císaře Ludvíka Bavora.

Děj filmu musel být podle režiséra Křístka zjednodušený, protože šlo pro Lucemburky o období mnoha důležitých politických jednání, uzavírání smluv, navazování nových přátelství. Cílem bylo soustředit se hlavně na vlastní velkou hru Karla IV., která mu otevřela cestu k moci.

K vidění 28. 9. na ČT1 ve 21:30.

Zdroje článku: