Jedna role změnila všechno: Jak Noční motýl udělal z Hany Vítové legendu
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciKdyž se z vychovatelky stane hvězda nočního podniku
Na první pohled by se mohlo zdát, že Noční motýl je jen další protektorátní melodrama plné krásných tváří, elegantních kostýmů a sentimentálního příběhu. Jenže pod naleštěným povrchem se skrývá film, který měl na svou dobu neobvykle silné emoce, erotické napětí a překvapivou psychologickou hloubku. Režisér František Čáp tehdy vytvořil dílo, které mnozí považují za jeden z vrcholů české kinematografie čtyřicátých let. Film vznikl v době okupace a navzdory těžké atmosféře dokázal nabídnout divákům svět noblesy, vášně a tragických rozhodnutí.
Příběh sleduje Martu Dekasovou (Hana Vítová), mladou vychovatelku v posádkovém městě. Marta je krásná a přitahuje pozornost mužů, ale její city patří jedinému člověku – ženatému nadporučíku Vargovi (Gustav Nezval). Když ji odmítne, události se dají do pohybu. Marta přijde o práci a odjíždí do Prahy za svou kamarádkou Kiki (Adina Mandlová). V prostředí nočních podniků začíná nový život, který se zpočátku zdá být cestou ke svobodě, ale postupně se mění v nebezpečnou spirálu emocí a osudových rozhodnutí. Když se objeví mladý student Michal (Rudolf Hrušínský), vypadá to, že Marta konečně dostane šanci začít znovu. Jenže minulost se vrací a žádný z hrdinů před ní nedokáže utéct.
Film, který vypadal dražší než většina tehdejší produkce
Na české poměry působil Noční motýl téměř nečekaně velkolepě. Diváci tehdy nebyli zvyklí na tak bohatou výpravu, pečlivě stylizované interiéry ani silně romantickou atmosféru, která připomínala zahraniční filmy. František Čáp společně se scenáristou Václavem Krškou dokázali z poměrně jednoduchého melodramatického příběhu vytvořit vizuálně působivé dílo. Pozornost přitahovalo i jemné erotické napětí mezi postavami, něco, co později komunistická cenzura rozhodně neviděla ráda. Film byl po válce dokonce zakázán a na dlouhou dobu zmizel z běžné distribuce.
Je zvláštní pomyslet na to, že tehdejší diváci seděli v kinech během okupace a na plátně sledovali svět, který vypadal vzdáleně od každodenní reality. Zatímco venku byla válka, na filmovém plátně se odehrávaly příběhy o lásce, zradě a společenském lesku.
Hana Vítová dostala roli života
Pro Hanu Vítovou znamenal film zásadní zlom. Do té doby měla za sebou desítky rolí, většinou v lehčích komediích a melodramatech. Teprve Marta Dekasová jí umožnila ukázat mnohem větší herecký rozsah. Mnozí filmoví historici právě tuto postavu označují za její nejsilnější výkon.
S filmem je ale spojena zajímavá drobnost, kterou mnoho diváků dodnes netuší. Přestože Hana Vítová ve filmu zpívá a vystupuje jako barová hvězda, hlas ve známých písních jí propůjčila Míla Spazierová-Hezká. Kouzlo filmu tím ale neutrpělo. Naopak, tehdejší publikum iluzi přijalo bez výhrad.
Původně měla hlavní roli získat jiná hvězda
Kolem filmu vzniklo i několik zákulisních legend. Podle dobových informací měla Martu původně hrát Lída Baarová. Nakonec však došlo ke změnám a role připadla Haně Vítové. Adina Mandlová si navíc prosadila postavu Kiki natolik, že pro ni sama upravovala dialogy. Její výkon byl později oceněn Národní cenou.
Z dnešního pohledu působí fascinujícím dojmem, jak silné osobnosti se v jednom filmu sešly. Hana Vítová, Adina Mandlová, Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Jaroslav Marvan, Marie Glázrová nebo Gustav Nezval vytvořili sestavu, která připomínala tehdejší „hvězdný tým“.
Film, který přežil svou dobu
Možná právě proto Noční motýl nezestárl tolik jako jiné filmy své generace. Není jen příběhem o ženě, která udělá několik špatných rozhodnutí. Je to film o lidské touze začít znovu, o naději, že minulost lze přepsat, a o okamžiku, kdy člověk zjistí, že některé city mají příliš dlouhý stín.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci