Geniální režisér, kterého poznáte po pár minutách. Vše změnil jediný film

Od prvních působivých snímků až na vrchol

Výrazný vizuální styl a osobité vyprávění jsou prvky typické pro filmy italského režiséra Paola Sorrentina. Ten se narodil 31. května 1970 v Neapoli a zpočátku pracoval s divadelníky a filmaři jako scenárista. V roce 2001 natočil svůj první celovečerní film Přebytečný člověk, následně uvedený také na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Roku 2004 byl v Cannes představen jeho snímek Následky lásky a od té doby tam Sorrentinova díla bývají zvána pravidelně. Týká se to např. filmů Rodinný přítel (2006), Božský (2008) nebo Velká nádhera (2013) a dalších.

Zatím nejnověji má Sorrentino na svědomí originální drama o lásce, pochybnostech a odpovědnosti z roku 2025 s názvem Milost. Zmíněnou či další jeho tvorbu jsme si mohli připomenout během Dní evropského filmu. Zároveň se na ni zaměřil moderátor Saša Michailidis v pořadu Akcent na Českém rozhlase.

Jedna z nejvýraznějších osobností dnešní kinematografie

Coby hosté zde vystoupili filmový kritik Ondřej Pavlík a dramaturg Šimon Šafránek. Mimo jiné zazněla otázka, proč je právě Paolo Sorrentino pokládán za jednoho z nejvýraznějších vypravěčů současné kinematografie? A poznáme u nějakého filmu hned, že v sobě nese jeho osobitý styl?

Po pár minutách lze rozpoznat, že se díváme na film Paola Sorrentina – i tím, že se v nich často objevuje Toni Servillo, byť ne ve všech. Ale myslím, že se Sorrentino postupně vyvinul a vypěstoval si určitý autorský styl. Dá se tam zahrnout první filmy jako Následky lásky nebo Božský, ty byly v nějakém ohledu zárodečné nebo navázané na nějaký žánr nebo víc na realitu. U Božského je to italská politika… S tou Velkou nádherou, která představovala průlom v kariéře, kdy se Sorrentino stal oceňovaným a opravdu populárním tvůrcem u evropského publika, tak tam najednou tento film se stal prvním fakt nadžánrovým dílem, kde se jeho styl začíná více ukazovat. Můžeme ho pak více pozorovat v dalších filmech, jako je Mládí nebo Boží ruka.

Také na Česko-Slovenské filmové databázi se můžeme přesvědčit, že mnohé z filmů Paola Sorrentina mají vysoká hodnocení, nadšené divácké recenze a on sám se zde řadí mezi nejoblíbenější režiséry i scenáristy. Např. o nejnovější Milosti, jež získala krásných 78 %,  potěšený divák napsal:

Paolo Sorrentino znovu dokazuje, že málokdo umí natáčet dialogová dramata s takovou elegancí a audiovizuální vytříbeností. Milost stojí především na silném scénáři, morálních dilematech a výborném Toni Servillovi, který s obrovským klidem ztvárňuje stárnoucího prezidenta bilancujícího svůj život i vlastní rozhodnutí.

Pokud Sorrentinovu tvorbu ještě neznáte, možná právě nastal čas konečně ji začít objevovat.