Film, který měl být jen kriminálkou. Nakonec ukázal temnou pravdu o lidské chamtivosti
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciKonec padesátých let přinesl československé kinematografii několik pozoruhodných detektivních titulů. Mezi nimi se pevně usadil film 105 % alibi, který v roce 1959 natočil režisér Vladimír Čech. Snímek zaujme nejen promyšlenou zápletkou a postupně gradovaným napětím, ale také důrazem na psychologii postav a morální dilemata, která se skrývají za zdánlivě jednoduchým zločinem.
Film nabízí klasickou kriminální strukturu s pátráním po vrahovi, ale zároveň je portrétem lidských slabostí, touhy po snadném zisku i tragických následků nepoctivosti. Významnou devizou snímku je také herecké obsazení, v jehož čele stojí mimořádná osobnost českého herectví – Karel Höger.
Zdánlivě banální krádež, která spustí tragédii
Příběh filmu se odehrává v poklidném malém městě, kde obyvatelé netrpělivě sledují výsledky slosovací soutěže. Mladík Karel Antoš jen o vlásek přichází o hlavní výhru – osobní automobil. Zklamání jej přivede do hospody, kde se náhodou dostane k výhernímu losu patřícímu starému účetnímu Zelinkovi. Rozhodnutí los ukrást se však stane osudovým momentem, který odstartuje řetězec tragických událostí.
Když je Zelinka nalezen mrtvý, vstupují na scénu kriminalisté, kteří brzy pochopí, že nešlo o nešťastnou náhodu. Vyšetřování postupně odhaluje složitou síť vztahů, podvodů a manipulací, jež vedou k dalšímu zločinu. Film pracuje s napětím velmi civilně, místo dramatických akčních scén sází především na atmosféru a postupné rozkrývání motivů jednotlivých postav. Tvůrci dokázali vytvořit realistický obraz společnosti, v níž drobná lidská slabost může přerůst v katastrofu.
Psychologie postav jako hlavní zbraň filmu
Silnou stránkou snímku je promyšlená charakterizace postav. Žádná z nich není jednoznačně černobílá. Postavy jednají pod tlakem okolností, vlastních ambicí i strachu z odhalení. Právě tato psychologická rovina činí film nadčasovým.
Vyšetřovatelé postupují metodicky, bez efektních gest, a jejich práce působí realisticky a věrohodně. Divák sleduje nejen samotné pátrání, ale i postupné odhalování lidských motivů. Tvůrci tak navazují na tradici kvalitních československých kriminálních filmů, které stavěly na silném příběhu a hereckých výkonech.
Karel Höger, herec noblesy a hluboké lidskosti
Jednou z největších devíz filmu je účast Karla Högera, který patřil k nejvýraznějším osobnostem českého herectví 20. století. Narodil se roku 1909 v Brně jako třinácté dítě v rodině bývalého vojáka a obchodnice. Vyrůstal ve skromných poměrech, které však formovaly jeho silný charakter i pracovní morálku.
Jeho cesta k herectví nebyla jednoduchá. Původně vystudoval učitelský ústav a krátce pracoval jako pedagog. Touha po divadle ho však přivedla ke studiu herectví a následně k angažmá v brněnském divadle. Zlom přišel roku 1940, kdy přijal nabídku z Národní divadlo, čímž odstartoval svou hvězdnou kariéru.
Höger byl známý především kultivovaným projevem, inteligentním herectvím a schopností ztvárnit psychologicky složité postavy bez okázalosti. Jeho hlas i výraz působily mimořádně sugestivně, což z něj činilo ideálního představitele dramatických i charakterních rolí.
Život plný úspěchů i hořkých zvratů
Mezi jedno z nejuznávanějších děl z dědictví po Högerovi patří TV filmu Romeo a Julie na konci listopadu (1971), účinkoval také v úspěšném TV seriálu Byl jednou jeden dům (1974). Dovedl se uplatnit i jako vypravěč s velice příjemným hlasem v televizních pohádkách, například o Rumcajsovi. V době normalizace začal mít herec problémy. Byl propuštěn z FAMU a ani v ND se mu nedařilo. Nový ředitel mu moc příležitostí nedával a dokázal se postarat i o to, aby o něj neměl zájem film. Pár nezapomenutelných rolí však ještě dostal. Sám rád vzpomínal na roli Arnošta z Pardubic ve filmu Noc na Karlštejně (1973) režiséra Zdeňka Podskalského.
Höger se do konce života omlouval za to, že pod tlakem podepsal v roce 1977 Antichartu. Silně na něj také dolehla čistka v Národním divadle. Když vyhodili Vlastu Fabiánovou, dal v divadle výpověď. O den později byl hospitalizován a následující den 4. 5. 1977 zemřel.
Detektivka, která nestárne
Film 105 % alibi patří mezi snímky, které si i po desetiletích zachovávají svou přitažlivost. Nabízí napínavý příběh, silnou atmosféru, a především herecké výkony, jež dávají postavám skutečný život.
Snímek připomíná dobu, kdy československá kinematografie dokázala vytvářet detektivní filmy stojící na promyšleném scénáři a herecké preciznosti. Zároveň je důležitým svědectvím o tvorbě Karla Högera, herce, který svou elegancí, pokorou a talentem patří mezi největší legendy českého filmu. Ve filmu si také připomenete Josefa Beka, Josefa Vinkláře, Vladimíra Menšíka, Janu Štěpánkovou nebo Stanislava Neumana.
Ve vysílání 21. 2. na ČT1 ve 14:50.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci