Milovala, ztratila, začala znovu: Neuvěřitelný příběh Saxany

Dětství poznamenané ztrátou

Narodila se 24. listopadu 1949 v Praze do rodiny právníka a úřednice. Na první pohled obyčejné dětství ale narušovala nemoc její matky, která trpěla vrozenou srdeční vadou. Pobývala střídavě doma a v nemocnici Na Bulovce, což znamenalo, že malá Petra musela brzy dospět. Často chodila do celotýdenní školky a později se naučila fungovat samostatně, s klíčem na krku.

Zlom přišel v jejích devíti letech. Maminka se z nemocnice už nevrátila. O rok později si otec přivedl novou partnerku Hanu, která měla vlastního syna. Zatímco Petra se snažila najít v nové rodině oporu, její bratr Pavel situaci nikdy nepřijal. Rivalita mezi dětmi byla silná.

Kontrolovali si velikost porcí na talíři, no někdy to bylo až k smíchu, kdyby to ve skutečnosti nebylo tak smutné,

vzpomínala zpěvačka. Napětí nakonec vedlo k ochlazení vztahů mezi sourozenci.

 Můj jediný žijící přímý příbuzný Pavel se nakonec se mnou přece jen odmítl stýkat,

 přiznala.

Od opery k Saxaně: kariéra, která změnila vše

Původně měla namířeno úplně jinam. Vystudovala operní zpěv a hru na klavír na pražské konzervatoři a nic nenasvědčovalo tomu, že by skončila u populární hudby nebo filmu. Její absolventský koncert, kde zpívala árii kuchtíka z Rusalky, byl však zároveň jejím posledním kontaktem s klasickou operou.

V té době už totiž působila v divadle Semafor po boku Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. Právě tam si jí všiml režisér Václav Vorlíček. Když hledal představitelku do filmu Dívka na koštěti, pozval ji na konkurz a rozhodl její výrazný vzhled.

Opravdu jsem si nemyslela, že budu herečka, ale když ta nabídka přišla, řekla jsem si, proč ne?

vzpomíná.

Do filmu jsem si poté i prosadila písničku Saxana, ta tam původně neměla být.

Role jí změnila život. Získala titul nejpopulárnější herečky roku 1972, cestovala do zahraničí a poznala svět, který byl tehdy pro většinu Čechoslováků nedostupný.

Byla jsem ve filmové delegaci například v Tunisku nebo v Mexiku… Připadla jsem si jako opravdová hvězda.

Smrt, která změnila všechno

Právě v době největší slávy přišla rána, která poznamenala celý její další život. Krátce po natáčení filmu se provdala za svého manažera Jana Vaculíka. Byla ve čtvrtém měsíci těhotenství a čekala prvního syna. Ten však při porodu zemřel, a podle jejích slov zcela zbytečně.

Můj syn zemřel kvůli špatné technologii porodu. Neměl žádnou vrozenou vadu, byl zdravý,

řekla otevřeně. Situaci zkomplikovalo i to, že porodnice, kde měla rodit, byla uzavřená a rodičky musely jinam, kde personál nestíhal. Ztráta dítěte pro ni znamenala zásadní životní zlom.

Ptala jsem se sama sebe, proč se mi to stalo… Najednou se stalo něco, co jsem nemohla nijak ovlivnit,

přiznala. A dodala:

Musela jsem se seznámit s novou skutečností, totiž že existuje něco, čemu se říká pokora.

Další dítě odkládala dlouhých deset let. Až poté se jí narodila dcera Barbora.

Vztahy, které nevyšly

Tragédie zasáhla i její manželství. Vztah s Janem Vaculíkem postupně ochladl a během něj se Petra zamilovala do hudebníka Zdeňka Merty.

Zdeněk prostě okouzlující byl a stále určitě je… Kdykoli se setkáme, skoro mě zaskočí, jak pořád ještě cítím to důvěrné přátelství,

přiznala. Sama ale dodává, že šlo spíš o pokus zaplnit prázdnotu po ztrátě dítěte.

Asi jsem tím chtěla zaslepit čerstvou díru v srdci. Bylo to samozřejmě naivní a hloupé.

Manželství s Vaculíkem nakonec skončilo rozvodem. Oba partneři měli mimomanželské vztahy a představa „volného manželství“ se ukázala jako iluze.

To je samozřejmě také jen jeden z mýtů. Nakonec emoce stejně převálcují takzvaný zdravý rozum.

Štěstí na třetí pokus

Po dalších vztazích našla životní jistotu až koncem 80. let. Tehdy se seznámila s kytaristou Jiřím Pracným, který se stal nejen jejím partnerem, ale i životní oporou. Jejich vztah vznikal pomalu, deset let spolu žili, než se vzali.

Za deset let už zjistíte, jestli má chlap srdce na pravém místě,

 řekla zpěvačka s nadhledem.

Dnes tvrdí, že klíčem ke vztahu není profese ani vášeň, ale schopnost fungovat v každodennosti.

Jde prostě jen o to, zda ti dva dokážou spolu příjemně žít… Chce to určitou pokoru a skromnost.

Nezapomenutelná Saxana

Ačkoliv její život přinesl víc bolesti než pohádkových momentů, veřejnost ji dodnes vnímá především jako Saxanu. Postavu, která se stala nesmrtelnou. Děti se jí stále ptají, jestli umí natáhnout ruku jako ve filmu, a dospělí si ji spojují s jednou z nejikoničtějších českých pohádek. Sama to bere s nadhledem a možná i s vděčností.