Služka: Navzdory předsudkům se Anka a Resi rozhodnou užít si kousek štěstí a ochutnat zakázané ovoce

Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Je to poprvé, co bude daleko od rodiny, a musí se spolehnout jen sama na sebe. Praha je třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie, které v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí.

Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč.

Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala.

Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti, v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie.

Film je inspirovaný románem Hany Lasicové, která se podílela i na scénáři. Ústřední postava Anky vznikla podle předobrazu její tety, která vychovala její matku Magdu Vašáryovou a tetu Emílii.

Od nápadu k realizaci filmu uplynuly roky. Autorka knihy i režisérka Mariana Čengel Solčanská se potkaly v době, kdy měly malé děti, a od první domluvy nad knihou uplynulo devět let, než se film dostal na filmové plátno.

Spisovatelka Hana Lasicová čerpala inspiraci pro napsání knihy hlavně od své matky Magdy Vašáryové, ale sama neví, zda vše, co jí matka řekla, je pravdivé. Zalíbila se jí myšlenka napsat o ženě, která celý svůj život sloužila jiným.

Kromě dvou téměř neznámých hereček Radky Caldové a Dany Droppové si ve filmu zahrála i Anna Geislerová kuchařku Kristýnu. Zatímco obě mladé dívky teprve poznávají, jak se žije ženám v té době, kuchařka Kristýna už nevěří iluzím a už nevěří ani v Boha. Podle samotné herečky je její pragmatismus nejpravdivějším vyjádřením k postavení žen v té době a postojem ke světu vůbec.

Na film se můžete těšit v podzimním vysílání České televize.