Elf z Prstenů moci jako kluk s nekontrolovatelnými tiky: Robert Aramayo si jde pro Oscara v dojemném hitu

Elf z Prstenů moci jako kluk s nekontrolovatelnými tiky: Robert Aramayo si jde pro Oscara v dojemném hitu

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Představte si, že je vám patnáct, milujete fotbal a svět vám leží u nohou, když vtom vaše tělo začne dělat věci, které absolutně neovládáte. Přesně tohle zažil John Davidson v osmdesátých letech, kdy si lékaři i sousedé mysleli, že je buď nevychovaný, nebo posedlý ďáblem, místo aby mu pomohli.
Obsah článku
  1. Od elfů a rytířů k syrové realitě skotských ulic
  2. Nečekané přátelství jako lék na zlomenou duši
  3. Režisér komedií tentokrát brnká na vážnější strunu
  4. Britský hit konečně míří do českých kin

Nové britské drama Přísahám, že za to nemůžu, nám bez příkras a s pořádnou dávkou emocí ukáže, jaké to je, když se vaše vlastní nervová soustava rozhodne hrát podle vlastních pravidel. Robert Aramayo v hlavní roli podává výkon, za který už sbírá prestižní ceny a nutí nás přemýšlet o hranicích tolerance.

Od elfů a rytířů k syrové realitě skotských ulic

Robert Aramayo, kterého si pamatujeme jako mladého Elronda nebo Neda Starka, vyměnil fantasy kostýmy za vytahané svetry a výsledek je naprosto ohromující. Jeho ztvárnění Johna, u kterého propukne Tourettův syndrom v době, kdy o něm nikdo nic nevěděl, mu vyneslo sošku BAFTA i uznání kritiků po celém světě.

Herec do role vtiskl neuvěřitelnou křehkost i vztek kluka, kterého náhlé tiky vyřadily ze společnosti a odsoudily k samotě v pokoji. Sledujeme jeho marný boj o pochopení u rodiny i lékařů, kteří v roce 1983 místo diagnózy nabízeli spíše opovržení nebo naprosté nepochopení této komplikované neurologické poruchy.

Nečekané přátelství jako lék na zlomenou duši

Život se s Johnem nemazlil ani v dospělosti, kdy se utápěl v úzkostech a studu, dokud mu do cesty nevstoupila rázovitá Dottie s tváří Maxine Peake. Tato žena, která sama bojuje s nevyléčitelnou rakovinou, v něm uvidí vtipného a bystrého muže, jímž John celou dobu pod nánosem nekontrolovaných pohybů skutečně byl.

Dottie ho naučí, že život se nemá jen přežívat v koutě, ale že i s nepřízní osudu se dá vyjít na světlo s hlavou vztyčenou. Jejich pouto je sice postavené na tragických základech, ale dává oběma sílu najít smysl tam, kde ostatní vidí jen beznaděj a blížící se konec, což z filmu dělá nečekaně hřejivý zážitek.

Režisér komedií tentokrát brnká na vážnější strunu

Kirk Jones, který nás v minulosti bavil Kouzelnou chůvou Nanny McPhee, dokázal, že mu nejsou cizí ani hluboká lidská témata plná bolesti. Film vede s citem pro detail a nezapomíná ani na humor, který je pro přežití v takových situacích naprosto klíčový, i když z něj občas mrazí v zádech.

V obsazení nechybí ani skotští bardi jako Peter Mullan nebo Shirley Henderson, kteří příběhu dodávají potřebnou dávku autenticity a drsnosti severu. Celý snímek působí jako poctivá filmařina, která nepotřebuje digitální triky, protože nejsilnější efekty zde vytváří lidská tvář a emoce, které se nedají nijak nasimulovat.

Britský hit konečně míří do českých kin

Zatímco ve Velké Británii se o filmu mluví jako o události sezóny už od podzimu, čeští diváci si na tuto emocionální jízdu museli chvíli počkat. Do našich kinosálů dorazí Johnův příběh začátkem června a slibuje, že nenechá jedno oko suché, aniž by se u toho uchyloval k nějakému lacinému citovému vydírání.

Přísahám, že za to nemůžu, je filmem o přijetí, odvaze a o tom, že diagnóza nemusí být konečnou stanicí, pokud máte vedle sebe někoho, kdo vám věří. Připravte se na silný zážitek, který vám vysvětlí, proč se Robert Aramayo stal jedním z nejsledovanějších herců své generace a proč se o Tourettu musí mluvit nahlas.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře