Co vás čeká dnes večer v Ulici? Rozmazlený Lexík, Tondova oslava narozenin a Věrčino setkání s Jakubem

Vychovává Lumír Lexíka, nebo je to naopak?

Lumír domlouvá Lexíkovi kvůli tomu, že včera zase tajně odešel z bytu. Babičku z toho klidně mohlo klepnout! Lexík se necítí vinen, má jednoduchou a neprůstřelnou výmluvu – snažil se zkrátka jenom najít tátu. A proč byl vlastně v hospodě, když babička tvrdila, že je v práci, aha?! Správná otázka a Lumír se najednou snaží vybruslit z výslechu, v nějž se výchovný rozhovor nepozorovaně proměnil. Pokusí se chlapce přesvědčit, že byl za Kateřinou čistě proto, aby s ní probral oslavu Tondových narozenin, která se má právě dnes konat v hospodě.

Kateřina řekne Lumírovi, že by měl synovi stanovit pevné hranice. Koneckonců je dospělý a má přece právo stýkat se, s kým chce. On však Lexíka omlouvá pro jeho citlivost. Navíc mu přece umřela máma. No jo, ale jak dlouho se dá schovávat za tuhle bolestnou zkušenost?

Tonda chce vydědit Jirku, ale není to tak snadné

Tonda je skleslý, jelikož mu právník oznámil, že nemůže Jirku jen tak vydědit. To by šlo pouze za nějakých zvláštních podmínek, např. kdyby způsobil závažný trestný čin. To už podle Tondy udělal, když mu vlezl do rajónu a oslnil všechny důchodce, někdejší voliče Neúplatných.

Během oslavy v hospodě přijde Jirka tátovi popřát a možná se s ním i usmířit. Dokonce mu předá dárek, ale Tonda si myslí, že ho tam poslala máma. Určitě mu prozradila, že ho chce otec vydědit, a tak přišel čistě proto, že mu jde o majetky. Tím Jirku opravdu urazí a definitivně odežene. Lumír pak připustí, že Jirku do hospody pozval on, aby si s Tondou mohli dát panáka, a konečně si vše vyříkat. Na to už je ale teď pozdě. Tonda se rozhodne přespat u Lumíra, a když později rozbalí synův dárek, rozbrečí se. Copak asi bude pod balicím papírem?

Karla řekne Věrce pravdu – vlastně spíš polopravdu

Věrka se s Jakubem sejde před školou a odváží se ho zeptat, proč vlastně udělal to, co udělal. Jakub jí začne vyprávět srdceryvnou historku o tom, jak mu připadalo, že už prostě nemá na výběr, a jak osaměle se cítil. Věrka ho ujistí, že není sám, ale zároveň mu oznámí, že si Karla a Kryštof nepřejí, aby spolu byli nadále v kontaktu. Jakub tedy odejde, ale Věrce to stále vrtá hlavou. Přizná Karle, že se s panem scenáristou sešla a že jí připadá velmi nešťastný. Vždycky se k ní choval mile, vstřícně a laskavě, proto cítí potřebu mu pomáhat.

Karle nezbývá než kápnout božskou – alespoň malou kapičku. Vysvětlí Věrce, že se na ni Jakub nezdravě upnul, že se to s ním snažila vyřešit a uzavřít, ale on si zkrátka nedal říct. Dokonce ji přiměl, aby za ním přijela na střechu, z níž se údajně chystal skočit, ale celé to bylo jen divadýlko. Věrce se nechce věřit, že obě mluví o stejném člověku, o tom zdvořilém a slušném Jakubovi, ale Karla ji ujistí, že je velmi dobrý manipulátor.