Devadesátky: Ohlédnutí za nejsledovanějším seriálem posledních 19. let

Devadesátky: Ohlédnutí za nejsledovanějším seriálem posledních 19. let
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Jen občas se tvůrcům poštěstí vypustit na televizní obrazovky seriál, který nezklame očekávání diváků. Právě na seriál Devadesátky všichni milovníci kriminálních seriálů čekali, protože divoká devadesátá léta přinesla hodně příběhů a postav, které mohly posloužit jako inspirace.

Seriál sledovali muži i ženy a zájem byl rekordní

Seriál Devadesátky skutečně přinesl to, co sliboval, a čerpal ze skutečných případů, které v devadesátých letech rezonovaly ve společnosti. Nejpoutavějším příběhem se samozřejmě staly „orlické vraždy“.

Šestidílnou kriminální minisérii si v průměru pustilo 2,23 milionů diváků, což byla vlastně polovina diváků, kteří v ten okamžik seděli u televizních obrazovek. Orlickým vraždám se věnoval především pátý díl, který sledovalo dokonce 2,41 milionů diváků. Tím se tato epizoda stala nejsledovanějším nedělním pořadem v hlavním vysílacím čase od začátku elektronického měření sledovanosti v roce 1997. Další diváky si seriál ještě získal pozdějším sledováním na webu ČT.

Rozhodně nešlo o první pokus filmařů nechat diváky nahlédnout do mafiánského podsvětí. Úspěch měly i filmy Sametoví vrazi (2005) nebo Příběh kmotra (2013).

Trochu jiný pohled na známé kauzy

Seriál Devadesátky měl za úkol přinést trochu jiný pohled na tuto dobu, a to především očima vyšetřovatelů. Ti se teprve učili v takové džungli vůbec přežít a pracovat. Platy, které za práci dostávali, rozhodně neodpovídaly nebezpečné práci, kterou vykonávali. Případy 1. oddělení, které byly sice natočené dříve, ale dějově na Devadesátky volně navazovaly, už nebyly zasazené do tak divoké doby, ale i tyto příběhy, inspirované skutečnými událostmi, se divákům líbily.

Televizní zpracování se snažilo divákům ukázat reálnou práci policistů, kteří často tráví více práce papírováním a mravenčí prací za stolem než naháněním darebáků po ulicích. Pod oběma seriály je podepsaný bývalý šéf mordparty, Josef Mareš. V Případech 1. oddělení spolupracoval s novinářem Janem Malindou a v Devadesátkách s Matějem Podzimkem. Kriminalisté v seriálech mají sice fiktivní jména, ale i oni mají své vzory mezi skutečnými policisty.

Specifickým úkazem seriálu Devadesátky je skutečnost, že známé postavy mají svá skutečná jména, a tak se zde objevuje Ivan Jonák, kmotr Mrázek nebo Antonín Běla. Herci byli vybráni tak, aby se co nejvíce těmto postavám podobali. Nejvíce se to určitě povedlo u Michala Novotného, kterého maskérky proměnily v dokonalou kopii Ivana Jonáka, a dokonce maminka herce musela přežít období, kdy jí lidé říkali paní Jonáková.

Kvůli účelům natáčení byl oprášen i slavný Discoland Silvie, který Ivan Jonák spoluvlastnil a vybudoval v něm sídlo, kde si kliku u dveří podávali významní politici i umělci. Právě kvůli Discolandu si Jonák sjednal vraždu manželky, která byla spoluvlastníkem a chtěla z podnikání odejít. Je to zřejmě poslední trvalá vzpomínka na toto místo, protože Jonákovi se nepodařilo po letech strávených ve vězení navázat na svou popularitu a nový majitel začal v květnu letošního roku nemovitost bourat, jelikož má s místem jiné plány.

Seriál Devadesátky je k dispozici v IVysílání České televize.

Zdroje článku: