Zítra se (nejen) děti neodlepí od obrazovek. Prima odpálí pohádkový maraton s tím nejlepším z českého filmu

Nestárnoucí porce veselí v pohádkové komedii Dařbuján a Pandrhola

Jan Drda je u českých filmařů velmi oblíbeným autorem předloh. Diváci znají především adaptace Zdeňka Trošky, který po jeho tvorbě sáhl pro natočení pohádek O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí nebo Nejkrásnější pohádka. Drdův příběh, plný humoru a poučení, přenesl na filmové plátno už v roce 1959 zkušený režisér Martin Frič. Měl štěstí i na herecké obsazení.

Jiří Sovák si zahrál chudého havíře Dařbujána, který si jako kmotra svého dvanáctého potomka vybere sekáče, kterého potká. Jenže on to není ledajaký sekáč s kosou, ale je to Smrt. Tu ztvárnil naprosto nezapomenutelně Václav Lohniský. Muži se spřátelí, pokud se to v případě „Smrťáka“ dá tvrdit, a dohodnou se na malém podvodu. Dařbuján s pomocí sekáče bude lidem předpovídat, zda se z nemoci uzdraví, nebo by měli myslet na odchod z tohoto světa. Předpovědi mu vycházejí, a tak není divu, že se o jeho schopnostech dozví i lakomý boháč Pandrhola, kterého si s chutí zahrál Rudolf Hrušínský. A navzdory snaze skoncovat se smrtí se to vychytralému Pandrholovi nepovede.

Věděli jste, že příjmení Dařbuján a Pandrhola opravdu existují? Jsou však vzácná a navíc poté, co se Drdova pohádka proslavila, Pandrhola se stal symbolem nectností. Také jitrnice na stromě byly skutečné, nikdo si na nich ale moc nepochutnal, protože bylo teplo a nikdo si nechtěl přivodit zdravotní potíže.

Filmovou vesničku Kocandu na mapě nenajdete. Byla postavená jen jako kulisa ze dřeva a scény odehrávající se ve staveních byly točeny ve studiu Barrandov. Pozorný divák dokonce pozná, že některé kulisy už viděl v pohádce Hrátky s čertem z roku 1956.

Statistiky uvádějí, že do kina si na pohádku vyšlo v tehdejším Československu téměř 2,5 milionu diváků.

Ani natáčení pohádky se neobešlo bez problémů. Nejprve se soudruhům nelíbila píseň Svatá Barbora, panna poctivá a poté také rozhovor herce Stanislava Neumanna v roli opilého Pšuka, který mluví se sochou svaté Barbory. Frič musel také na koberec kvůli obsazení Běly Jurdové (filmová manželka Dařbujána), která byla právě v nemilosti, aniž by vlastně věděla proč. Tehdejší ředitel Barrandova jí odmítl dát pracovní smlouvu a Frič musel vyhrožovat tím, že přestane natáčet.

Paradoxně dnes se zase mluví o některých drsnějších scénách, například o snaze zabíjet zvířata, která nešla usmrtit, když byl Smrťák uvězněný v sudu, kvůli kterým by film neměl být vhodný pro děti.

Pohádka Obušku, z pytle ven! a boj dobra se zlem

Pohádka vznikla ještě čtyři roky před Dařbujánem a Pandrholou a na režisérské židli seděl Jaromír Pleskot, který spolupracoval na scénáři s Jiřím Brdečkou. I tentokrát byla inspirací klasická pohádka, a to od Karla Jaromíra Erbena.

Jak už to od nepaměti v pohádkách chodí, hlavním hrdinou byl chudý, ale poctivý muzikant se zlatým srdcem. S chutí si ho zahrál Ladislav Pešek. Muzikant měl dobré srdce, se stařečkem ztvárněným Františkem Smolíkem se podělil i o to málo, co měl, a protože dobro bývá odměněno, dostal několik praktických darů. Jenže netušil, že na světě není jen dobro, a ve své naivitě se nechal okrást hamižným krčmářem, kterého režisér obsadil Josefem Beyvlem.

Naštěstí lotři nemají v pohádkách šanci, a tak nakonec krčmář schytal pěkný výprask a dobrácký muzikant byl odměněn.

Filmování probíhalo na Vysočině v okolí Sněžného, Samotína a Krátké, kde štáb pobyl přibližně tři měsíce. Ve Sněžném došlo během natáčení k tragické nehodě. Filmový oslík byl ustájený v kůlně, kde byl i pár koní, a protože to byl tvor velmi přátelský, utrhl se a běžel ke kobylce. To se však nelíbilo přihlížejícímu koni, který se splašil a začal se vzpínat. Bohužel se napíchl na železnou tyč a musel být utracen.

Zajímavostí je, že samotný obušek, podle kterého pohádka dostala název, se objeví poprvé až v 57. minutě, tedy 12 minut před koncem. Na scéně je necelých šest minut.

Ani tato pohádka se neobešla bez kritiky – podle některých novinářů byla scéna výprasku krutá a až příliš naturalistická.

Co dodat

V době budovatelských filmů se naštěstí dařilo natáčet i milé pohádkové příběhy, které jsou už dávno zapsané mezi nestárnoucí klasiku. Příjemná atmosféra, děj okořeněný humorem, chytlavé melodie a jednoduchý, přímočarý příběh. Herci, kteří se dokázali bez dublérů koupat opakovaně v ledové vodě nebo se nechat polévat medem, odvedli kus poctivé práce bez zbytečného pitvoření.

Kdy můžete pohádky vidět: Dařbuján a Pandrhola je v nabídce TV Prima už 8. května ve 12:40 a Obušku, z pytle ven! najdete také na TV Prima ve 14:20.