Cestování v čase podle Josefa Nesvadby bylo s nekalým úmyslem, šlo o vraždu

Trochu bláznivá komedie se k divákům dostala na počátku roku 1970. Ten rok sice bezkonkurenčně v návštěvnosti vedl film Kladivo na čarodějnice s 2,8 miliony diváků, ale komedie Oldřicha Lipského vždy patřily k atraktivním titulům a v kině si tento snímek nenechalo ujít 685 tisíc diváků.

Tvůrci si tentokrát pohráli s cestováním v čase a vražda vědce Alberta Einsteina měla zabránit tomu, aby podle vědcových studií na počátku třetího tisíciletí nebyla vynalezena bomba G a lidstvo se nemuselo potýkat s jejími následky. Nejtragičtějším dopadem bylo, že ženy ztratily schopnost rodit, navíc jim rostly i vousy.

O filmu

Do Prahy roku 1911 se tak strojem času přenese z budoucnosti vědecká výprava historiků vedená profesorem Moorem (Jiří Sovák). Historikova kolegyně Williamsová (Jana Brejchová) a matematik Frank Pech nechtějí vraždit. Ale jejich úkolem je napomoci k nešťastné náhodě, která by připravila vědce o život.

Podle doložených historických záznamů měl Einstein (Petr Čepek) v domě bankéře Wertheima málem zahynout při pádu těžkého lustru. Příležitost se tedy nabízela. Pečlivě naplánovaná akce se ovšem zhatí – a nevyjde ani druhý pokus, jenž zlikviduje všechny muže na planetě s výjimkou Moorea…

Z dnešního pohledu jde o trochu překombinovaný děj, který neplyne tak spontánně jako v jiných komediích režiséra Lipského. Vše ale vyvažuje dobře namíchané herecké obsazení.  

Petr Čepek je ve své roli geniálního vědce úplně jiný, než by si člověk takového vědátora představoval. A je vtipný a zábavný. Je dobře, že se nakonec k roli nechal přemluvit kameramanem, protože z počátku ze scénáře nadšený nebyl a do role se mu moc nechtělo.

Zajímavosti

Ve filmu natáčeném v roce 1969 si Betsy (Iva Janžurová) v jedné ze scén pořizuje teleskopickým přístrojem selfie snímek se svým manželem, profesorem Frankem Pechem. Jde pravděpodobně o první zdokumentované „selfíčko“.

Příprava na natáčení se protáhla, protože ateliéry byly obsazené zpožděným natáčením jiného filmu a ke zděšení technického týmu byla příprava dekorací mnohem náročnější, než se původně předpokládalo.

Režisér se musel obrnit trpělivostí, protože Jiří Sovák v té době myslel spíše na mejdany s Menšíkem než na práci. Za sebou měl úspěšný film Světáci, a tak bylo co slavit.

A možná jste nevěděli, že Albert Einstein se skutečně v Praze zdržoval. V roce 1911 přijel kvůli práci a zdržel se zde 16 měsíců, kdy působil jako zaskakující profesor fyziky.

Komedie je ve stálé nabídce platformy Voyo, na Prima Max je v nabídce 27. června, na Primě je ke zhlédnutí 30. června a na ČT1 7. července.