Herec Václav Svoboda hubne pojídáním palačinek. Místo pekáče buchet má jiný cíl

Za deset dnů shodil šest kilo

Václav Svoboda, jehož diváci TV Nova znají především jako Lumíra Nykla z nekonečné Ulice, se nedávno pustil do hubnutí. Vlastně s tím začala jeho zmíněná seriálová postava a on se potom na prosbu z produkce odhodlal přidat. Asi se jim nelíbí moje prostorově příliš zajímavá figura, naznačil tehdy v rozhovoru.

Nyní, během zkoušení připravovaného pohádkového muzikálu Lotrando a Zubejda, který má 20. února 2025 premiéru v malém pražském Divadle Broadway, herec v dalším rozhovoru pro TV Nova prozradil, jak si zatím vede a jaký je vlastně jeho vysněný cíl na cestě za nižší váhou.

S nelehkým úkolem mu mimochodem pomáhá výživová poradkyně, jež mu sestavila stravovací plán přesně na tělo. Doporučila mu potraviny, které by měl na jídelníček doplnit a které by měl naopak vyřadit. Dodržovat to nakonec není tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Předevčírem jsem byl na prvním vážení a měření. Za prvních deset dnů jsem ubral ze své tělesné schránky šest kilo, z toho samozřejmě tři kila je voda a tři kila jsou tuky. Ale výsledek to byl prý výborný.

Čokoládu nahrazuje palačinka bez cukru

Kamenem úrazu jsou pro Václava Svobodu sladkosti, ale i s tím se člověk zvládne úspěšně vypořádat, když ví, jak na to. Ve VIPcentrumzdraví, kam dochází na měření, mu poskytli obstojné náhražky.

Mám tři jejich produkty a teď třeba udělali palačinky. To je prášek, do něj si dáte vodu a uděláte si takový velký lívanec, to je tak strašně dobré. Já to jím pořád. Jinak máte dvě jídla svoje, hlavně bílkoviny. Můžete bílé jogurty a cokoli takového, pak maso se zeleninou. To mi úplně stačí, netrpím hladem, to je dobré.

Jak vidno, herec se snaží na celou věc nahlížet z té světlé stránky. Už dříve se zmínil, že jeho největší slabostí a hříchem, co se jídla týče, jsou čokoládičky. Tuhle dobrotu má ve velké oblibě a kdysi si ji jen těžko odepíral. Dnes už je to snazší.

Jsem úchylný na čokoládu. Mám ji strašně rád a nahrazují mi to ty lívance, palačinky. Třeba javorovou mají a to, i když tam není cukr, je sladké. Dám si to k večeři a musím říct, že mě to úplně uspokojí. Už pak nehledám, co bych čokoládového snědl. Jsem úplně v pohodě, spíš mám problém s tím, že nesmíte pít. Nejde ani tak o to pivo, mně jde o ty chlapy kolem, jak všechno probíráme.

„Někteří mají pekáč buchet, já radši mazanec“

Jen si zkuste sedět se štamgasty v hospodě a při tom usrkávat ze džbánu vodu. Budou se na vás koukat jako na blázna a poklepávat si na čelo. Tím se ale Václav Svoboda nenechá odradit. Neklade si koneckonců žádné nesplnitelné cíle, vlastně ani nehubne poprvé. Už ví, co u něj funguje a čeho může dosáhnout.

Začal jsem se sto sedmnácti kily a chtěl bych těch třeba sto, protože pak, jak začnu zase žít normálním životem, tak dvě tři kila přiberu a pak se to zastaví. Mám to vyzkoušené, že když vydržím tři měsíce, změní se mi metabolismus a potom to tělo je pořád v takovém dobrém módu. Vlastně za pět let přiberu dvě třetiny toho, co jsem zhubl, takže jojo efekt se vůbec nedostavuje. Když se cítím být těžký na těch šest pater, co tady v Praze šlapu každý den, říkám si, pozor, pojďme tři měsíce, šup. Teď je venku hnusně, tak si říkám, že do plavek nepůjdu, tak co. I když mi to nikdy problémy nedělalo, že bych musel být vyrýsovaný. Někteří mají pekáč buchet na břichu, já mám rád mazanec.