80letá legenda zavzpomínala na své nejlepší role a my je všechny milujeme

Legendární herečka se narodila 21. září 1946

Před několika dny oslavila osmdesáté narozeniny. Při příležitosti významného jubilea vznikl i zajímavý rozhovor v pořadu Mozaika na Českém rozhlase, kde zavzpomínala na své nejznámější role, ale promluvila i o dalších působivých zkušenostech z divadla či rozhlasu. Mikrofon považuje za zázrak, protože jen díky němu si lze dovolit věci, které např. na divadelních prknech nejsou možné, třeba šeptat a pracovat s intimními pocity.

Diváci herečku dodnes obdivují a s láskou vzpomínají na filmy, v nichž zazářila, včetně  krimi Na kolejích čeká vrah (1970), muzikálu Noc na Karlštejně (1973), komedií Na samotě u lesa (1976), Léto s kovbojem (1976), Setkání v červenci (1978) a samozřejmě Kulový blesk (1978). Leckdo si ji spojuje s nesmrtelným seriálem Taková normální rodinka (1971), ale před kamerou se objevuje nadále i v současnosti. Z poslední doby můžeme připomenout seriály Zlatá labuť a Taneční (2024) nebo rodinné drama První hvězda, které teprve vstoupí do kin 26. listopadu 2026.

Role, která je nejbližší jí samotné

Ta pochází z jiného filmu a vlastně byla kratičká. Přesto je nezapomenutelná a zná ji určitě každý z nás. Spousta diváků ji má právě nejraději.

Myslím si, že jsem měla na role veliké štěstí, ale já mám z těch filmových nejradši paní učitelku Maxovou z Obecné školy, protože se odlišovala od všeho předtím i potom, na to ráda vzpomínám.

Jako učitelka nezvladatelné třídy se zbláznila a byla nahrazena přísným, leč spravedlivým Igorem Hnízdem (Jan Tříska), čímž se příběh filmu teprve rozjel. Také o seriálu Taková normální rodinka promluvila Daniela Kolářová s láskou a dojetím.

Byla to moc krásná zkušenost pro začátečnici, protože ta parta lidí byla prostě úžasná a chovali se všichni bezvadně. Přes týden jsme vždycky zkoušeli v Divadle na Vinohradech a v sobotu a neděli se natáčelo, bylo to takhle narežírováno, ale hrozně fajn.

Spojujeme si ji s postavami maminek

Daniela Kolářová je hrála např. ve filmech Na samotě u lesa, Setkání v červenci, Kulový blesk nebo Lucie, postrach ulice. Jak se jí tedy spolupracuje s dětskými herci?

V poslední době jsem se s dětským hercem nesetkala, ale z dřívějška to bylo báječné jak v Setkání v červenci, tak v Lucii, postrachu ulice. To byly moc zajímavé děti, velice přirozené a bezprostřední.

Herečka dále prozradila, jak přistupuje k rolím postav, které prožily něco, s čím se ona třeba nesetkala. Dokáže si poradit, i když nemá osobní zkušenost?

Pravda je, že samozřejmě když se setkáte se zajímavým textem, hrou nebo tak, vždycky to poměřujete vlastními zkušenostmi. Pokud je nemáte, musí naskočit fantazie a tu situaci si musíte umět představit, nějakým způsobem k ní dospět, aby ji člověk pochopil. Vždycky je to o způsobu myšlení těch figur, je důležité tomu věnovat pozornost.