Ztracený 3. Pitaval? Seriál, který čekal na premiéru 14 let

Pokračování slavného Pitavalu, které nakonec dostalo vlastní tvář

Když se v roce 1989 dokončoval kriminální seriál Případ pro zvláštní skupinu, počítalo se s ním jako s dalším pokračováním mimořádně populárního Malého pitavalu z velkého města. Tvůrci chtěli navázat na úspěšný koncept kriminalistů řešících případy inspirované skutečnými událostmi. Nakonec však padlo rozhodnutí, že nový projekt dostane vlastní název, nové hrdiny a samostatnou identitu.

V centru dění se ocitla zvláštní vyšetřovací skupina složená z trojice kriminalistů, které ztvárnili Josef Somr, Jiří Schmitzer a Tereza Brodská. Právě oni stáli u řešení všech šesti případů, které seriál nabídl. Nešlo však o neomylné hrdiny, kteří by od první chvíle věděli, kudy se vydat. Naopak. Vyšetřování často komplikovaly falešné stopy, omyly i unáhlené závěry. Hlavní postavy se mezi sebou škádlily, ironizovaly a občas si navzájem lezly na nervy. Právě díky tomu působily lidsky a uvěřitelně.

Scénář navíc nabízel svižné a vtipné dialogy, které byly v tehdejší televizní kriminální tvorbě spíše výjimkou. Místo strohého vyprávění dostali diváci kriminalisty s osobností a smyslem pro humor. Také samotné případy byly nápadité, neotřelé a často se vyhýbaly zavedeným schématům.

Karel Šíp v roli, jakou od něj nikdo nečekal

Seriál přinesl i několik překvapení v obsazení. Jedním z největších byl bezesporu Karel Šíp. Diváci ho měli spojeného především se zábavou, konferováním a televizními pořady, proto jeho účinkování v dramatické roli působilo jako příjemné překvapení.

Právě podobné herecké experimenty dodávaly seriálu osobitost. Tvůrci se nebáli obsazovat známé tváře do rolí, které byly proti jejich běžnému hereckému typu. Výsledkem byla atmosféra, která se od mnoha tehdejších kriminálních seriálů odlišovala. Zajímavé je také to, že se zde objevili někteří herci známí z Malého pitavalu z velkého města, avšak tentokrát v odlišných úlohách. Diváci tak mohli sledovat známé tváře v úplně nových situacích.

Seriál, který smetla historie

Osud seriálu se začal komplikovat ve chvíli, kdy byl dokončen. Natáčení skončilo v létě 1989 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se jeho uvedení mělo jakkoli zdržet. Pak však přišel listopad téhož roku a s ním zásadní společenské změny.

Ve víru revolučních událostí se projekt jednoduše ztratil. Československá televize měla v té době jiné starosti než nasazování nových kriminálních seriálů. Měnily se poměry, vedení i programové priority. Případ pro zvláštní skupinu tak zamířil do archivu, kde na něj postupně všichni zapomněli. Přitom nešlo o nedokončené dílo. Seriál byl hotový, připravený k vysílání a čekal jen na své uvedení. Místo několika týdnů však čekal dlouhých čtrnáct let.

Zapomenutý poklad objevila televize Prima

Změna přišla až na začátku nového tisíciletí. Komerční televize získaly možnost využívat část archivní tvorby někdejší Československé televize a začaly procházet rozsáhlé televizní fondy.

Právě tehdy televize Prima objevila mezi známými tituly jako Žena za pultem, Dynastie Nováků, Chlapci a chlapi, Třicet případů majora Zemana nebo Synové a dcery Jakuba skláře také kriminální seriál, který nikdy nebyl odvysílán.

Pro programové pracovníky šlo o malý poklad. Měli k dispozici hotový kriminální seriál s kvalitním hereckým obsazením, který většina diváků vůbec neznala. Prima se proto rozhodla dílo oprášit a konečně jej představit veřejnosti. Teprve tehdy se Případ pro zvláštní skupinu dočkal své skutečné premiéry.

Tajemný scenárista a stín minulosti

K nejzajímavějším kapitolám seriálu patří osoba jeho scenáristy. Pod scénářem je podepsán Ivan Gariš. Ve skutečnosti však šlo o Antonína Prchala, bývalého důstojníka Státní bezpečnosti.

Prchal působil ve strukturách bezpečnostního aparátu už od roku 1945 a postupně se vypracoval až na post náměstka ministra vnitra. V padesátých letech se podílel na politických procesech, které dnes patří k nejtemnějším obdobím československých dějin. Později byl z funkcí odvolán a dokonce stanul před soudem kvůli schvalování nezákonných vyšetřovacích metod.

Po odchodu z veřejného života se začal věnovat literární tvorbě. Psával kriminální a špionážní příběhy a postupně se dostal také k televizním scénářům. Právě pod pseudonymem Ivan Gariš vytvořil scénář k Případu pro zvláštní skupinu.

Dodnes se spekuluje, zda nebyla právě jeho minulost jedním z důvodů, proč se porevoluční Česká televize k odvysílání seriálu neměla. Přímý důkaz sice neexistuje, ale vzhledem k tehdejší atmosféře by podobné rozhodnutí nebylo překvapivé.

Jeden z nejpodivnějších osudů českého seriálu

Případ pro zvláštní skupinu dnes představuje zajímavý kus televizní historie. Nejen proto, že měl být původně pokračováním legendárního seriálu, ale především kvůli svému neobvyklému osudu. Jen málokterý seriál byl natočen, dokončen a následně na více než deset let uložen do archivu.

Když se nakonec objevil na obrazovkách, působil už jako připomínka televizní tvorby konce osmdesátých let. Přesto dokázal zaujmout kvalitními herci, chytrými dialogy i příběhy, které neztratily nic ze své atraktivity. Ztracený seriál se tak po letech dočkal druhé šance a zároveň získal pověst jednoho z nejzajímavějších televizních „nalezených pokladů“ porevoluční éry.

Od 23.6. můžete seriál sledovat ve večerní nabídce TV Seznam.