Hrála v 10 dílech dceru majora Zemana. Této herecké příležitosti nikdy nelitovala

Hrála v 10 dílech dceru majora Zemana. Této herecké příležitosti nikdy nelitovala

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Když se Ivana Andrlová objevila v dětských rolích před kamerou, rozhodně nebyla stydlivá a kromě talentu si získala pozornost svým temperamentem. To se u dítěte cenilo, ale v pozdější době jí to spíše škodilo. Stejně tak jí bylo často připomínáno, že byla výraznou postavou v propagandistickém seriálu.
Obsah článku
  1. Začínala s oblíbenou dvojicí Hanzlík a Kolářová
  2. Nabídka snů do velkého seriálového projektu
  3. Strmý pád popularity a podnikání
  4. Nový začátek

Začínala s oblíbenou dvojicí Hanzlík a Kolářová

Ivana Andrlová se stala hvězdou v šestnácti letech (vypadala mladší), když se objevila ve filmu Podnájemníci. Zahrála si mladší sestru Jaromíra Hanzlíka, který se o ni místo rodičů staral. Moc mu to neulehčovala, a tak různé situace přinesly divákům pěknou porci humoru. Jak bratr pochopil, jeho mladší sestřička byla chytřejší, než si myslel, a trik s podnájemnicí, která byla vlastně jeho přítelkyně, brzy odhalila.

Nabídka snů do velkého seriálového projektu

O pár měsíců později dostala tak velkou nabídku, že ani na chvíli neuvažovala o tom, že by ji odmítla. Byla v začátcích kariéry a uznávaný režisér Jiří Sequens jí chtěl do seriálu. Měla se objevit v deseti epizodách, a to pro začínající herečku představovalo příležitost, která se objeví jednou za život. Ani na chvíli nezaváhala a ve svých sedmnácti letech roli přijala. Nemohla tušit, že v budoucnu své rozhodnutí bude muset obhajovat.

Bylo mi sedmnáct let a cítila jsem účinkování v takovém seriálu jako obrovskou příležitost,

prohlásila v jednom starším rozhovoru.

Jako dcera hlavního hrdiny si v seriálu 30 případů majora Zemana prošla se svou postavou věkem od čtrnáctileté dívky po pětadvacetiletou ženu. Možná i oblíbenost seriálu ji nastartovala slibnou kariéru a kromě pohádek měla celou řadu pracovních příležitostí hlavně v televizních projektech.

To vše se změnilo v roce 1989, kdy se všichni, kdo byli úspěšní a nemohli se pochlubit nějakým zákazem, stali posluhovači minulého režimu.

Strmý pád popularity a podnikání

Ivana Andrlová to zase tak moc neřešila, protože se jí narodila vymodlená dcera a o rok později se pustila do podnikání. S kamarádkou vybudovaly relaxační studio. To dobře prosperovalo do okamžiku, než muselo čelit konkurenci se zahraničním kapitálem. Naštěstí se s kamarádkou domluvily včas a podnikání ukončily bez dluhů.

Ivana se snažila vrátit zpět k herectví, ale bylo to pro ni těžké. Překážkou jí byl i její charakter. Mladí režiséři si nechtěli nechat mluvit do způsobu své práce. Brzy se o ní rozkřiklo, že není snadné s ní vyjít, k tomu se přidal škraloup z minulosti. Navíc, neuměla si o práci říct. Do roku 1989 byla zvyklá, že dostala nabídky a ty přijala.

Nový začátek

A tak se oblíbená herečka na řadu let úplně vytratila, později se objevovala v malých rolích. Nebylo to všechno jen kvůli tomu, že byla v minulém režimu tak oblíbená, ale částečně za to mohla i její výbušná povaha, která měla hodně daleko k charakteru princezen, které hrála.

Velkou příležitost dostala v seriálu Ulice, který ji opět „dostal do sedla“, a nedávno získala jednu z důležitých rolí v minisérii Moloch po boku Miroslava Donutila. Většina z nás si ji však vybaví jako rozvernou princeznu v pohádce Princové jsou na draka s Janem Čenským.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: