Články se zaměřují na analýzy filmů, seriálů, literatury či videoher, které záměrně narušují chronologické uspořádání událostí, například skrze retrospektivy, předznamenání nebo roztříštěné dějové linky.
Nelineární struktura nutí k aktivnějšímu zapojení do interpretace děje, může prohlubovat psychologii postav, budovat napětí a tajemství nebo nabízet nové perspektivy na známé události.
Ne, prvky nelineárního vyprávění se objevovaly již v antických mýtech nebo klasické literatuře. Moderní doba však přinesla sofistikovanější a experimentálnější formy jeho použití.
Zatímco flashbacky jsou jedním z nástrojů nelinearity, nelineární vyprávění obvykle zahrnuje celkovou narativní strategii, kdy je příběh záměrně reorganizován a nespoléhá se pouze na izolované retrospektivy.
Často se objevuje v dramatech, thrillerech, detektivkách, sci-fi a uměleckých filmech. Umožňuje totiž efektivně budovat záhady, zkoumat paměť, manipulovat s diváckým očekáváním nebo rozvíjet složité charaktery.