Skutečný hon na Rudý říjen: Co skrýval oceán i kniha, která mohla prozradit vojenské tajemství

Jenže, co když se všechno to napětí pod hladinou skutečně odehrálo?

Ponorka, která zmizela do ticha Pacifiku

Rok 1968. Studená válka v plném proudu. Sovětská ponorka K-129 vyráží z Kamčatky na rutinní misi. Jenže do cíle nikdy nedoplula. S ní zmizelo 98 členů posádky a především tři jaderné hlavice, které by dokázaly zničit Havaj během několika minut.

Podle záznamů měla ponorka navázat kontakt ve stanovený čas, ale místo toho se odmlčela. Sověti zuřili, Američané mlčeli. Až o několik týdnů později objevila americká hlídková loď ropnou skvrnu s radioaktivními stopami. Zmizelý stroj se nacházel v hloubce více než 5 000 metrů – v zóně, kam se tehdejší technika prakticky nemohla dostat.

Jenže CIA si řekla: „Pojďme to zkusit.“ A svět se tak poprvé dozvěděl o projektu Azorian.

Tajná mise CIA: Operace, která nesměla existovat

Na první pohled šlo o nevinný těžební projekt miliardáře Howarda Hughese. Ve skutečnosti jeho loď Glomar Explorer nebyla plovoucí továrna na minerály, ale nejdražší špionážní zařízení své doby. V jejím útrobí se skrýval obrovský hydraulický systém určený k vyzdvižení ponorky z hlubin oceánu.

Oficiálně těžíme mangan,

zněla oficiální verze CIA. Realita? Tichý závod s časem, při kterém se Američané snažili získat ruské kódy, jaderné technologie a důkazy o tom, co se na K-129 skutečně stalo.

Mise trvala měsíce. Loď musela čelit bouřím i zvědavým sovětským hlídkám. Nakonec se podařilo vrak uchytit – jenže část ponorky se utrhla a klesla zpět do temnoty. Do USA se tak dostala pouze zadní sekce s těly několika členů posádky.

O pohřbu, který jim CIA vystrojila se všemi vojenskými poctami, se svět dozvěděl až o desítky let později. Videozáznam z obřadu předal v roce 1992 americký ministr obrany Borisovi Jelcinovi – jako symbol smíření.

Kapitán, který mohl zabránit válce

Co se ale na palubě K-129 skutečně stalo? Podle jedné z teorií se skupina důstojníků rozhodla odpálit jaderné zbraně na americké základny – a vyvolat tak konflikt, který by Sovětskému svazu přinesl výhodu. Kapitán Kobzar, loajální k rozkazům i zdravému rozumu, prý plán odhalil a raději ponorku zničil, aby zabránil katastrofě.

Jiní odborníci se přiklánějí k technické závadě. A další tvrdí, že K-129 chtěla dezertovat na americké území – stejně jako to udělal v Clancyho románu kapitán Ramius.

Ať už pravda leží kdekoli, jedno je jisté: během několika minut mohl svět skončit v jaderném pekle.

Tom Clancy – pojišťovák, který zneklidnil CIA

Tom Clancy byl v době vydání románu Hon na ponorku obyčejný pojišťovák. Ale když jeho román v roce 1984 vyšel, armádní experti nevěřili vlastním očím. Autor popsal strukturu sovětské ponorky, navigační systémy i komunikační protokoly s přesností, která byla, slovy jednoho z analytiků CIA, „děsivě detailní“.

Vyšetřování se skutečně rozběhlo. Zjišťovalo, jestli Clancy nepracoval s tajnými materiály. On sám tvrdil, že všechno čerpal z veřejných zdrojů, vojenských příruček a rozhovorů s veterány.

Mám prostě dobrou paměť a představivost,

řekl s úsměvem v jednom z rozhovorů.

Ať už měl přístup k čemukoli, Hon na ponorku se stal bestsellerem, který odstartoval celou éru technothrillerů. Clancy pak napsal desítky dalších románů a inspiroval i vývoj videoherních sérií jako Splinter Cell nebo Rainbow Six.

Z natáčení legendy: Sean Connery pod hladinou

Když v roce 1990 vstoupil do kin film Hon na ponorku, režisér John McTiernan (tvůrce Smrtonosné pasti) měl ohromný úspěch. Do hlavní role kapitána Ramiuse obsadil Seana Conneryho, který natáčel část scén skutečně ve vodě (ale pouze v nádrži o velikosti bazénu).

Když vám voda stříká do obličeje a vy máte hrát, že jste klidný velitel ponorky, není to úplně jednoduché,

vzpomínal s typickým úsměvem Connery.

Produkce byla přísně konzultována s námořnictvem USA – a některé detaily filmu odpovídaly skutečnému projektu Azorian, o kterém se tehdy oficiálně ještě nemluvilo. Náhoda? Nebo opět Clancyho genialita?

Zajímavost: Loď, jako symbol

Loď Glomar Explorer, kterou CIA postavila za více než 350 milionů dolarů, je dnes symbolem špionážní éry. Právě kvůli této misi vznikl i pojem „Glomar response“ – tedy oficiální způsob, jak se vlády vyhýbají odpovědím na nepříjemné otázky. Když se novináři ptali na projekt Azorian, CIA odpověděla:

Nemůžeme potvrdit ani vyvrátit existenci takového projektu.

Od té doby se tato fráze stala legendární.

Když dokument odhalí víc než fikce

Listopadový dokumentární seriál Skutečný hon na Rudý říjen na Prima ZOOM rozplétá skutečné okolnosti případu K-129 i to, jak Clancy mohl získat tak přesné informace.
Diváci se dočkají archivních záběrů, výpovědí bývalých agentů i nových teorií, které zpochybňují oficiální verzi obou velmocí.

Když se fikce potká s pravdou

Hon na Rudý říjen není jen film o ponorce. Je to metafora o tom, jak tenká je hranice mezi hrdinstvím a šílenstvím, mezi loajalitou a zradou, mezi realitou a příběhem. Ať už se K-129 potopila kvůli technické chybě, nebo proto, že kapitán zachránil svět – zůstává symbolem doby, kdy tajemství bylo nebezpečnější než zbraně.

Strhující dokument si můžete vychutnat na Prima ZOOM:

6. 11. 20.00 – Skutečný hon na Rudý říjen (1/2)

13. 11. 20.00 – Skutečný hon na Rudý říjen (2/2)

Film Hon na ponorku z roku 1990 najdete třeba v nabídce SkyShowtime nebo APPLE TV+.