Za úsměvem krále Miroslava se skrývala bolest. Vladimír Ráž prožil život plný slávy, lásky i tragédií

Z kluka, který četl rodokapsy, se stal idol celé země

Když se 1. července 1921 v Nejdku narodil Vladimír Ráž, nikdo netušil, že jednou bude patřit k největším hvězdám českého filmu. Dětství prožil podobně jako tisíce jiných chlapců. Miloval dobrodružné příběhy, četl rodokapsy, snil o dalekých zemích a s kamarády podnikal výpravy, při nichž chtěl dokazovat odvahu. Jednou se dokonce načerno svezl vlakem jen proto, aby si připadal jako hrdina dobrodružných románů.

Po přestěhování do Prahy ho nejprve lákal sport. Hrál fotbal a dlouho si myslel, že jeho budoucnost bude spojena právě s ním. Současně však v sobě díky matce rozvíjel vztah ke knihám, poezii a recitaci. Ironií osudu bylo, že budoucí mistr slova až do patnácti let výrazně šišlal. Vada řeči mu začala vadit až ve chvíli, kdy si začal všímat děvčat. Po odborné léčbě však problém zmizel a mladý Vladimír brzy zjistil, že hlas bude jednou jeho nejsilnější zbraní.

Válka změnila jeho osud

Původně chtěl studovat medicínu a stát se lékařem. Na vysokou školu se dostal bez problémů, jenže dějiny zasáhly. Nacisté české vysoké školy uzavřeli a mladý student musel rychle hledat jinou cestu.

Právě tehdy se naplno projevil jeho herecký talent. Přijetí na pražskou konzervatoř mu pomohlo vyhnout se totálnímu nasazení v Německu a současně otevřelo dveře k profesi, která ho nakonec proslavila. Ani studium ale nebylo jednoduché. Místo klasické výuky museli studenti často vykonávat práce pro válečné hospodářství. Ráž později vzpomínal, jak během přednášek seděl s pletacími jehlicemi v ruce a vyráběl zboží pro družstvo Dorka.

Po válce se jeho kariéra rozjela nečekanou rychlostí. Divadlo střídalo divadlo, přicházely první filmové role a z mladého herce se postupně stávala výrazná osobnost české kultury.

Než přišla Krasomila, zasáhla ho první velká tragédie

Na konci čtyřicátých let se oženil s herečkou Alexandrou Miškovskou. Narodil se jim syn Martin a krátce nato druhý syn David. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho. Davidovi bylo pouhých několik měsíců, když náhle zemřel. Šlo o syndrom náhlého úmrtí kojence. Tragédie zasáhla oba rodiče natolik, že se mezi nimi vytvořila zeď, kterou už nedokázali překonat. Místo vzájemné opory přišlo mlčení a bolest, s níž si nevěděli rady.

Právě v té době dostal Vladimír Ráž nabídku na film, který navždy změnil jeho život.

Když se král Miroslav zamiloval do Krasomily

Pyšná princezna patří k nejslavnějším českým pohádkám všech dob. Pro Vladimíra Ráže však nebyla jen filmem. Stala se osudovou událostí.

Během natáčení se zamiloval do své filmové partnerky Aleny Vránové. A nebyla to jen nevinná náklonnost. Oba byli v té době zadaní, navíc Vránová byla manželkou tehdy prominentního spisovatele a komunistického funkcionáře Pavla Kohouta.

V dnešní době by šlo o běžné téma bulváru. V padesátých letech však nevěra známých osobností získala politický rozměr. Socialistická společnost prezentovala Kohoutovo manželství jako ideální vzor. Rozpad takového svazku byl považován téměř za ideologický problém. Následovalo období nátlaku, veřejného ponižování i politických útoků. O jejich vztahu se diskutovalo na schůzích mládežnických organizací a Alena Vránová musela své rozhodnutí vysvětlovat před stranickými komisemi. Přesto oba vytrvali a po rozvodech uzavřeli manželství.

Idol žen, kterému fanynky nikdy nedaly pokoj

Spojení Vladimíra Ráže a Aleny Vránové působilo jako pohádka. Ve skutečnosti ale ani toto manželství nebylo bez problémů. Ráž byl v té době jedním z nejpřitažlivějších mužů československého filmu. Měl vytříbené vystupování, dokonalou barvu hlasu a pověst galantního gentlemana. Kamkoli přišel, obklopovaly ho obdivovatelky. Jeho dcera Markéta po letech otevřeně přiznala, že otec měl během života řadu milostných dobrodružství a vztahů.

Zpočátku se manželé snažili problémy překonávat. Narodila se jim dcera Markéta, kterou oba bezmezně milovali. Jenže postupem času se jejich vztah začal rozpadat. Žárlivost, nevěry a neustálé hádky nakonec způsobily, že se jejich cesty rozešly. Paradoxní bylo, že muž, který na plátně často představoval ideálního partnera, nedokázal podobnou harmonii dlouhodobě udržet ve vlastním životě.

Po druhém rozvodu se oženil ještě potřetí. Jeho novou partnerkou se stala výrazně mladší Olga Hnátková. V roce 1980 se jim narodila dcera Veronika. Radost z narození dítěte však doprovázela další životní zkouška. Veronika přišla na svět bez levé ruky. Rodiče se ale rozhodli, že handicap nesmí určovat její budoucnost. A měli pravdu. Veronika se stala úspěšnou sportovkyní, získala tituly mistryně republiky a později se prosadila i jako rozhlasová moderátorka.

Muž, jehož hlas znala celá země

Přestože většina diváků si ho dodnes spojuje s králem Miroslavem, jeho kariéra byla mnohem bohatší. V Národním divadle odehrál desítky významných rolí, objevil se ve stovkách filmů a televizních inscenací a stal se jedním z nejvýraznějších českých dabérů. Právě jeho hlas propůjčil českou podobu Lexi Barkerovi jako Old Shatterhandovi nebo Jeanu Maraisovi v legendárním Fantomasovi. 

Odejít jako král

Poslední roky života trávil stále aktivně. Hrál v divadle, natáčel a pracoval téměř do poslední chvíle. Ještě rok před smrtí stál na jevišti a rozdával divákům stejnou energii jako v dobách své největší slávy.

Dne 4. července 2000 však přišla nečekaná zpráva. Vladimír Ráž zemřel ve spánku, pouhé tři dny po svých sedmasedmdesátých narozeninách.

Pro několik generací diváků zůstane navždy králem Miroslavem. Mužem, který dokázal jediným pohledem vyjádřit něhu i autoritu. Jen málokdo však tušil, že za pohádkovým úsměvem se skrýval život plný zkoušek, bolesti i velkých lásek.