V pondělní Ulici dojde k brutálnímu napadení. „Úklid“ právě začal

Koníčka někdo surově zbije před klubem

Chudák pan Koníček (Robert Tyleček) bude mít hodně perné ráno. Ještě za tmy ho před klubem přepadnou zakuklení muži, o čemž krátce poté informuje Lumíra (Václav Svoboda) vyplašený Mário (Jiří Kniha). Přijde totiž pozdě do bistra kvůli tomu, že Koníčka našel ležet zakrváceného na ulici a místo záchranky mu omylem zavolal hasiče.

Zvěsti o napadení se samozřejmě začnou šířit rychlostí blesku. Dostanou se až na radnici, kde o něm budou spekulovat starosta Hložánek (Ondřej Havel) s asistentkou Ájou (Barbora Mudrová). To je tedy pěkný začátek roku a návrat do práce po svátcích, které si Jirka užil relativně v klidu. Až na jejich samotný závěr, kdy se pohádal s Martinou (Natálie Holíková), protože se s ním chtěla vrátit do Prahy a on jí to nedovolil. Nynější incident potvrzuje, že zde rozhodně není bezpečno.

Pohřešuje se Lexík…

Do Lumírovy kanceláře se během dne dostaví Radek Mastný (Pavel Novotný), aby si potvrdil či vyvrátil, že řeči o útoku na Koníčka jsou pravdivé. „Takže úklid už začal?“ reaguje napjatě. On i Lumír jsou jako na trní z představy, že tohle všechno má na svědomí Malík (Ivan Franěk), jehož před Vánocemi sami povolali do boje proti kulečníkovému klubu a Pokladníkovi (Tomáš Kobr). Teď, když se to ale skutečně děje, to už vážně nezní jako dobrý nápad…

Ještě strašlivější pro Lumíra bude, že jeho syn Lexík (Filip Hornyak) nedorazí po škole rovnou domů. Zcela výjimečně ho ráno nechal jít do školy samotného a kladl mu na srdce, aby při sebemenším problému okamžitě volal nebo alespoň poslal zprávu. A nic. Lumír se mu celé odpoledne i večer marně snaží dovolat, je už úplně na prášky, když se kluk konečně objeví ve dveřích, jako by se nechumelilo. Dušuje se, že tátovi napsal, že se zdrží u kamaráda Vojty. Ukáže se však, že zprávu zapomněl odeslat. „No jo, tak sorry,“ odvětí nevzrušeně a drze, čímž spustí lavinu Lumírových nadávek a křiku.

Před klubem se stane ještě něco

Do nastalé hlučné hádky se nakonec musí vložit rozčilená Kateřina, aby oba srovnala. Lexíka pošle do pokoje, Lumíra do ložnice. Později si o tom s manželem ještě promluví, snaží se mu podat chlapcův pohled na věc. Je mu deset, připadá si strašně dospělý a momentálně má pocit, že jeho otec je tyran, který ho nechce pouštět ani na krok a nedovolí mu vídat se s kamarády, aniž by vůbec vysvětlil důvody.

No dobře, ale to máme Lexíkovi radši vykládat, že Martinu někdo srazil na skútru úmyslně? Máme v něm vzbudit hrůzu a strach proto, aby na sebe konečně začal dávat větší pozor? Ani samotná Kateřina netuší, co by bylo nejlepší a jaký kompromis konečně utiší otravné hádky.

V noci navíc v oknech zazáří světla policejního vozu. Modrá a červená barva poblikávají a naznačují, že se před klubem opět stalo něco vážného…