Ulice: Hrozně jsem plakala bolestí, popsala herečka dny po porodu

Ulice: Hrozně jsem plakala bolestí, popsala herečka dny po porodu

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Natálie Holíková si užívá krásné období – mateřskou dovolenou se svým prvním dítětem, synkem Jonasem. Prozradila, jak dospěla k netradičnímu jménu, jak prožívala porod a dny po něm i jaký je její partner vlastně táta.
Obsah článku
  1. Některé věci se naplánovat nedají
  2. Herečka si uměla vybrat skvělého partnera

Některé věci se naplánovat nedají

Natálie Holíková, která v Ulici hraje Martinu Dubovskou, tráví poslední měsíce na mateřské dovolené. V září přivedla na svět císařským řezem synka Jonase, jehož má s partnerem Petrem Urbanem. Čas teď ráda tráví mimo jiné procházkami s kočárkem po pražských parcích. Této příležitosti využil reportér TV Nova, aby s herečkou natočil reportáž o tom, jak vlastně probíhal porod a jak si novou roli maminky užívá.

Já jsem původně měla jakoby naplánovaný císař, protože byl hlavičkou nahoru, takže jsme usoudili, že je celkem rizikové, aby to šlo zadkem, i když Vanda v Ulici rodila zadečkem. Ale já ne, šla jsem domů a říkala si, že je fakt strašně divné být takhle naplánovaná. Naplánovat ten příchod tak, že prostě dvacátého osmého se narodíš a tečka. Připadá mi, že je přirozené, aby on si vybral to datum a sám si to stanovil už jenom kvůli zvěrokruhu.

Přišlo mi to strašně takové umělé, a tak jsem to asi na něho podvědomě hodila, aby si to vybral sám. Pamatuju si, jak v neděli předtím, než to nastalo, jsem šla na tramvaj a jela na Dyzajn market a říkala jsem si, jestli tu tramvaj stihnu, všechno bude v pořádku. A ta tramvaj jela dřív a druhý den jsem rodila, takže to nebylo, jak jsme si to naplánovali. Náš drahý Jonas si to vymyslel sám, narodil se v úplně jiném datu, než jsem chtěla, dokonce v jiném znamení, než jsem chtěla.

Herečka si uměla vybrat skvělého partnera

Do nemocnice jela Natálie Holíková sanitkou a přiznala, že následná rekonvalescence pro ni byla náročná. Prozradila také, jak vlastně dospěli k netradičnímu jménu pro miminko.

Bylo to bolavé na těle i na duši. Hrozně mě trápilo, že se mu nemůžu plně věnovat od začátku. Člověk je rád, že vstane. Hrozně jsem plakala bolestí, když jsme přišli domů… Bylo to složité, mně se samozřejmě líbila i jiná netradiční jména, ale můj partner je spíše tradičnější. Tak jsme vybrali něco mezi Toníčkem a José Armandem. Já jsem chtěla Rafaela a můj partner mi řekl, že to by mě radši opustil.

Své miminko popsala jako velmi adaptabilní a společenské, hrozně vnímavé. Oceňuje samozřejmě, že na jeho péči není sama. Partner je z děťátka nadšený, moc si ho přál, navíc chtěl chlapečka, takže se mu to všechno krásně splnilo.

Petr je lepší otec než já matka, momentálně, protože má větší trpělivost. Proto jsem si ho v podstatě i vybrala, protože je prostě trpělivost a pečlivost sama. Někdy mě to teda nebaví, protože mu to někdy strašně dlouho trvá, ale obdivuji, že má výdrž a klid. Zdravím všechny matky, které jsou na to samy, a velice vás obdivuji.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře