Zítra v Ulici: Ve středu si Landová pozve do ředitelny Kryštofa a Magda couvá z výběrka ve prospěch Prokopa

Irena chce, aby jí Kryštof uhradil škodu

Vojta se odhodlá dát tátovi k podpisu žákovskou knížku až těsně před odchodem do školy, aby nebylo možné se nad tou záležitostí dlouho pozastavovat. Kryštofovi tenhle pokus samozřejmě neunikne, ale nezbývá mu než zatím nechat kluka odejít. Slíbí mu, že si to vyříkají později. Podle poznámky, kterou mu nadiktovala paní ředitelka, házel ve škole s nějakou lahví barvy, ale chlapec přísahá, že nic neprovedl. Mohlo to tak vypadat, ale ve skutečnosti byl jen ve špatnou chvíli na špatném místě.

Kryštof synovi vlastně věří a není dvakrát nadšený, když mu během dne zavolá Landová, aby si ho pozvala na kobereček. V ředitelně mu suše oznámí, že podobných kázeňských problémů řešila mraky, a naznačí, že ví dobře, co dělá. Přitom ale připustí, že Vojtu neviděla při činu. Měl ale k té barvě nejblíž, a když se ho ptala na jména dalších provinilců, nic jí neřekl. Co měla tedy dělat jiného než potrestat právě jeho? Školní zeď utrpěla škodu za přibližně čtyři tisíce korun a tuto částku teď ředitelka bude chtít po rodičích.

Nečekaný výdaj přichází v době, kdy se to Kryštofovi a Karle ani trochu nehodí vzhledem k tomu, že v posledních dnech mají hluboko do kapsy. Dokonce museli zrušit Karlíkovu skupinu, kterou si nemohou dovolit zaplatit. Kryštof kvůli učení na maturitu nejezdí a nevydělává dost peněz a nájemník v Karlině bytě zase nestíhá včas platit.

Kryštof a Karla si Vojtu večer ještě vyslechnou. On jim vysvětlí, že když mu kluci hodili láhev s barvou, prostě uskočil, protože si nechtěl házet. Jenže právě to už pak uviděla Landová a udělala si vlastní závěry. Vojta nechtěl naprášit kamarády, proto jí další jména neprozradil. Rodiče mu věří a nechce se jim platit za něco, co způsobili jiní.

Přístup Landové se jim zdá nevýchovný, a tak policistka Karla, zkušená vyjednavačka, rozhodne, že se budou bránit. Jak si to s paní ředitelkou vyřídí?

Prokop by mohl být dobrý ředitel – snad

Prokop nepotěší Soňu, když jí u snídaně v bistru oznámí, že se do výběrového řízení na ředitele školy chystá přihlásit nějaký Kadlec, člověk s tak hroznou pověstí, že i zákeřná intrikánka Čechová podlehne strachu z drsné prohry. Vyděsí ji to dokonce tak, že přiměje Prokopa, aby se rovněž přihlásil do výběrka. Bude lepší, když do toho půjdou oba, zdánlivě proti sobě, ale ve skutečnosti se stejným profesním přístupem, takže vlastně nebude záležet na tom, který vyhraje, hlavně aby to nebyl Kadlec.

Zjištění, že Prokop se opravdu chystá bojovat o ředitelskou funkci, přiměje Magdu naopak vycouvat. Byla ochotná do toho jít jenom proto, aby stál někdo silný proti Soně, a Prokop se zdá být uspokojivou volbou. Jen Otík má strach, aby kolega Junek nezobal Soničce z ruky.