Autoři Ulice se inspirují okolním životem. Někdy to krutě odnášejí herci

Postavy v Ulici mají reálné předlohy

Diváci poslední dobou výrazně kritizují výběr témat, která Ulice přináší na naše obrazovky. Jsou to vesměs samé negativní věci: nevěry, ustavičné hádky, opilství prakticky v každém dílu, různé druhy šikany, hazard a finanční problémy, domácí násilí, panické ataky, nejnověji dokonce sebepoškozování atd.

Seriál se snaží poukázat na aktuální společenské problémy a snad i přispět k jejich správnému řešení. Někteří brblají, že učit děti, aby se např. vyrovnávaly se šikanou tak, jak to udělal Šimon, a přinesly do školy zbraň, je naprosto nevhodné. Ulice se však hájí tím, že jednotlivé situace konzultuje s odborníky a ukazuje pouze to, co se v reálném životě běžně děje, jakkoli zastrašující to může být.

Jednotlivé nápady na příběhy si přitom tvůrci málokdy vycucají z prstu. Inspirují se skutečnými lidmi a částmi jejich vlastních příběhů. „Rozchod, svatba, nová láska, nemoc, zrada, zklamání – to jsou časté okolnosti našich příběhů a každý je známe ze svého života. A stejně jako každý z nás je osobitý, i naše postavy na tyto okolnosti reagují vždy jinak, každá po svém, leckdy nečekaně a překvapivě,“ dodala v minulosti k tématu inspiračních zdrojů Magdalena Frydrych Gregorová, jedna z šéf autorek Ulice.

Autorům seriálu se nejedenkrát stalo i to, že dotvořili příběh, který se teprve později skutečně přihodil někomu z jejich blízkých, takže to skoro vypadá, jako by něco přivolali nebo předpověděli.

Ze svých linek jsou někdy smutní i herci

Nejen diváci, ale i herci jsou občas nešťastní z negativních linek a z toho, že musejí hrát padouchy. Často čelí nepříjemným komentářům a výtkám ze strany fanoušků seriálu, kteří ve své nenávisti zacházejí příliš daleko.

Vzpomeňme na dobu, kdy dnes tak oblíbený Miloš Knobloch patřil k nejvíce zatracovaným postavám Ulice. „Jiří Štrébl šel jednou k zubaři, ukrutně ho bolel zub a v čekárně musel kromě atakující bolesti čelit navíc promluvě do duše ze strany nějakého manželského páru, aby se už konečně přestal chovat jako hajzl,“ vylíčila druhá šéf autorka Kateřina Šavlíková.

Postav vzbuzujících negativní emoce se v Ulici vystřídala celá řada a za jejich odchod byli diváci většinou vděční. Připomeňme např. potvoru Kláru Peškovou nebo nevěrníka Roberta Bláhu, jehož představitele překvapilo, jaký prevít se z postavy vyklubal. „Naštěstí mi ještě nikdo nedal do zubů, jako se to stalo některým mým kolegům,“ prohodil tenkrát herec Vuk Čelebić, když ho lidé zastavovali přímo na ulici a kritizovali.

Jen nedávno si něčím podobným prošel Jan Mansfeld, jenž si zahrál psychopata Jakuba Štěpánka. „Občas bohužel došlo i na slovní útoky mířené přímo proti mně,“ připustil během svého posledního natáčecího dne.

Snažme se mít na paměti, že všichni tihle herci jen dělají svoji práci – a vzhledem k tomu, jak jsou přesvědčiví, ji asi dělají více než dobře.