Autoři Ulice se inspirují okolním životem. Někdy to krutě odnášejí herci
![Autoři Ulice se inspirují okolním životem. Někdy to krutě odnášejí herci Autoři Ulice se inspirují okolním životem. Někdy to krutě odnášejí herci](/uploads/page/1200x1200_fit/7592-ulice-inspiracni-zdroje-2023-02-23-12-49-31.jpg)
![Simona Michálková](https://www.kinotip2.cz/uploads/author/100x100_fit/Simona-Michalkova-profil.jpg)
Postavy v Ulici mají reálné předlohy
Diváci poslední dobou výrazně kritizují výběr témat, která Ulice přináší na naše obrazovky. Jsou to vesměs samé negativní věci: nevěry, ustavičné hádky, opilství prakticky v každém dílu, různé druhy šikany, hazard a finanční problémy, domácí násilí, panické ataky, nejnověji dokonce sebepoškozování atd.
Seriál se snaží poukázat na aktuální společenské problémy a snad i přispět k jejich správnému řešení. Někteří brblají, že učit děti, aby se např. vyrovnávaly se šikanou tak, jak to udělal Šimon, a přinesly do školy zbraň, je naprosto nevhodné. Ulice se však hájí tím, že jednotlivé situace konzultuje s odborníky a ukazuje pouze to, co se v reálném životě běžně děje, jakkoli zastrašující to může být.
Jednotlivé nápady na příběhy si přitom tvůrci málokdy vycucají z prstu. Inspirují se skutečnými lidmi a částmi jejich vlastních příběhů. „Rozchod, svatba, nová láska, nemoc, zrada, zklamání – to jsou časté okolnosti našich příběhů a každý je známe ze svého života. A stejně jako každý z nás je osobitý, i naše postavy na tyto okolnosti reagují vždy jinak, každá po svém, leckdy nečekaně a překvapivě,“ dodala v minulosti k tématu inspiračních zdrojů Magdalena Frydrych Gregorová, jedna z šéf autorek Ulice.
Autorům seriálu se nejedenkrát stalo i to, že dotvořili příběh, který se teprve později skutečně přihodil někomu z jejich blízkých, takže to skoro vypadá, jako by něco přivolali nebo předpověděli.
![Bolestný pohled na Frantovo štěstí zaháněla Bára alkoholem.](https://www.kinotip2.cz/uploads/image-gallery/800x800_shrink_only/2517-image-2023-02-23-12-47-19.jpg)
Ze svých linek jsou někdy smutní i herci
Nejen diváci, ale i herci jsou občas nešťastní z negativních linek a z toho, že musejí hrát padouchy. Často čelí nepříjemným komentářům a výtkám ze strany fanoušků seriálu, kteří ve své nenávisti zacházejí příliš daleko.
Vzpomeňme na dobu, kdy dnes tak oblíbený Miloš Knobloch patřil k nejvíce zatracovaným postavám Ulice. „Jiří Štrébl šel jednou k zubaři, ukrutně ho bolel zub a v čekárně musel kromě atakující bolesti čelit navíc promluvě do duše ze strany nějakého manželského páru, aby se už konečně přestal chovat jako hajzl,“ vylíčila druhá šéf autorka Kateřina Šavlíková.
![Když byl Miloš ještě záporák, diváci Jiřímu Štréblovi nadávali.](https://www.kinotip2.cz/uploads/image-gallery/800x800_shrink_only/2516-image-2023-02-23-12-41-55.jpg)
Postav vzbuzujících negativní emoce se v Ulici vystřídala celá řada a za jejich odchod byli diváci většinou vděční. Připomeňme např. potvoru Kláru Peškovou nebo nevěrníka Roberta Bláhu, jehož představitele překvapilo, jaký prevít se z postavy vyklubal. „Naštěstí mi ještě nikdo nedal do zubů, jako se to stalo některým mým kolegům,“ prohodil tenkrát herec Vuk Čelebić, když ho lidé zastavovali přímo na ulici a kritizovali.
Jen nedávno si něčím podobným prošel Jan Mansfeld, jenž si zahrál psychopata Jakuba Štěpánka. „Občas bohužel došlo i na slovní útoky mířené přímo proti mně,“ připustil během svého posledního natáčecího dne.
Snažme se mít na paměti, že všichni tihle herci jen dělají svoji práci – a vzhledem k tomu, jak jsou přesvědčiví, ji asi dělají více než dobře.
- CHŘIBKOVÁ, Ivana. My z Ulice. Praha: Ikar, 2020, str. 195–197. ISBN 978-80-249-4296-4.,
- autorský text