Zítra odpoledne se v Česku zastaví čas. Nova vypustí sci-fi bombou, který je dle diváků nejlepším filmem všech dob

Začátek velké sci-fi ságy

Když v roce 1994 přišel do kin film Stargate, málokdo tušil, že se z něj stane základ celé populární sci-fi franšízy. Režie se ujal specialista na velkolepé podívané Roland Emmerich, který scénář pro film napsal společně s producentem Deanem Devlinem.

Hlavní role ztvárnili Kurt Russell jako plukovník Jack O’Neill a James Spader v roli egyptologa Daniela Jacksona. Ve filmu se objevili také Jaye Davidson jako tajemný vládce Ra, Djimon Hounsou, Mili Avital nebo Viveca Lindfors.

Film vznikl s rozpočtem přibližně 55 milionů dolarů a natáčení kombinovalo klasické kulisy, masky i tehdy moderní digitální efekty. Zajímavostí je, že Kurt Russell roli nejprve odmítl, protože mu první verze scénáře připadala „příšerná“. Producentům se ho nakonec podařilo přesvědčit až po úpravách scénáře a výrazné finanční nabídce.

Tajemný artefakt z egyptské pouště

Děj filmu začíná archeologickým objevem poblíž egyptských pyramid. Vědci narazí na obrovský prstenec pokrytý neznámými symboly. Artefakt dostane název Hvězdná brána a armáda jej začne v přísném utajení zkoumat.

Po dlouhých letech výzkumu se objeví člověk, který dokáže záhadné znaky rozluštit – mladý egyptolog Daniel Jackson. Zjistí, že symboly představují souřadnice vedoucí k cestě vesmírem na vzdálenou planetu.

Armáda se rozhodne vyslat průzkumnou jednotku vedenou plukovníkem O’Neillem. Daniel se tak nečekaně ocitá na dobrodružné výpravě, která ho zavede do světa připomínajícího starověký Egypt.

Svět otroků a falešných bohů

Na druhé straně brány expedice narazí na civilizaci, která žije na úrovni staroegyptské společnosti. Obyvatelé planety uctívají bytost jménem Ra jako boha a žijí ve strachu a otroctví.

Postupně se ukáže, že Ra není božstvo, ale mimozemský vládce, který lidstvo ovládá pomocí pokročilé technologie. Hrdinové se tak musí rozhodnout, zda se pokusí místní obyvatele osvobodit a zároveň najít způsob, jak se vrátit zpět na Zemi.

Film kombinuje dobrodružství, akční scény i mystiku starověkých civilizací. Právě spojení egyptských motivů s mimozemskou technologií se stalo jedním z nejvýraznějších prvků celé série.

Digitální efekty, které tehdy fascinovaly filmaře

Na svou dobu patřil film mezi technologicky zajímavé projekty. Digitální triky se tehdy začínaly rychle prosazovat a tvůrci s nimi rádi experimentovali.

Trikař Jeffrey Okun svého času komentoval práci na filmu:

V dokončeném záběru vidíme egyptskou řeku, po jejímž břehu jdou lidé. V pozadí se tyčí pyramidy a nad nimi září slunce. Natočili jsme to tak, že jsme zarazili palmu vedle arizonské řeky a natočili statisty kolem. Pořízený materiál jsme převedli do digitální podoby a upravili počítačem. Trochu jsme obarvili vodu, aby vypadala jako v egyptských řekách. Pyramidy jsme naskenovali z pohlednice a vložili je do záběru. Pak jsme naemulovali slunce tak, aby svítilo přímo do kamery a vytvářelo odrazy v objektivu. Ve skutečnosti je měl při natáčení kameraman za zády. A pak jsme zjistili, že ta palma vypadá nějak povadle, tak jsme jí digitálně trochu nadzvedli listy. Ale jinak jsme s tím záběrem vůbec nic nedělali.

Dnes tyto postupy mohou působit úsměvně, ale v době vzniku filmu šlo o poměrně odvážné experimenty s digitální technologií.

Inspirace starověkými mýty i teoriemi o mimozemšťanech

Tvůrci filmu čerpali inspiraci také z kontroverzních teorií spisovatele Ericha von Dänikena. Ten ve svých knihách spekuloval o tom, že starověké civilizace mohly být ovlivněny návštěvníky z vesmíru.

Podle těchto teorií mohli mimozemšťané lidem pomoci například se stavbou pyramid a lidé je poté uctívali jako bohy. Film tuto myšlenku přetavil do dobrodružného sci-fi příběhu. Zajímavé je také to, že motiv „brány do jiných světů“ se skutečně objevuje i ve staroegyptských textech a symbolech, kde jsou zmiňovány jak hvězdy, tak brány do jiných světů.

Z filmu vznikla celá franšíza

Úspěch filmu byl natolik velký, že brzy vznikl seriál Stargate SG‑1, který od roku 1997 rozvíjel filmový příběh a přivedl na obrazovky nové postavy i planety. Později přibyly další seriály, knihy i fanouškovské projekty. Samotný film tak otevřel doslova „bránu“ k jedné z nejpopulárnějších sci-fi sérií své doby.

A i po více než třiceti letech patří Hvězdná brána mezi snímky, které si fanoušci science fiction rádi připomínají.

Ve vysílání 14.3. ve 14:05 na Nově.