Co jste nevěděli o filmu Slavnosti sněženek?

Literární dílo Slavnosti sněženek vyšlo poprvé v listopadu 1978. Kniha je koncipovaná jako koláž portrétů skutečných obyvatel chatové osady v Kersku, ležícího ve středních Čechách. Sám Hrabal se v osadě zdržoval vždy, když mu to dovolil čas. Rád se schovával před ruchem velkoměsta.

Film vznikl hned z několika povídek. Hlavní osu vytvořila povídka Hostina a hospoda Hájenka, kde se pravidelně každý den scházejí starousedlíci i chataři. Podle Menzela vznikl scénář jako alternativa k Postřižinám, které byly finančně nákladné, a tak dostal za úkol napsat rychle něco jiného. Nakonec ani s tímto scénářem hned neuspěl a Barrandov se vrátil k Postřižinám. Teprve potom došlo na příběh z Kerska.

Role hostinského Ládi Nováka byla obsazena hned a dostal ji Jiří Schmitzer. Další filmové postavy většinou vznikly sloučením dvou skutečných postav v jednu filmovou. Nejinak tomu bylo i u všeuměla Leliho, kterého ztvárnil Jaromír Hanzlík.

Nejvýraznější a propojující postavou se stal pan Franc v podání Rudolfa Hrušínského. Postava vychází z povídky Mazánkův zázrak. Menzel obsadil do filmu i Hrabala jako bezejmenného muže vynášejícího žumpu. Malé roli si užili hned dva režiséři. Karla si zahrál Jiří Krejčík a starého myslivce, kterému se třesou ruce, František Vláčil. Jiří Krejčík se však během natáčení často vžil do role režiséra, a to trochu Jiřího Menzela zlobilo. Občas tak docházelo k drobným hádkám.

Film se natáčel od srpna do listopadu roku 1983 v Kersku a také v pražských ateliérech. Slavná scéna s divočákem vznikla na návsi obce Sluštice nedaleko Říčan. Od doby natáčení na začátku osmdesátých let zde však došlo k mnohým změnám. Byla uzavřena místní škola na návsi a autobusová zastávka před ní byla odstraněna.

Kromě herců, z nichž si velká část zahrála v předchozím filmu Postřižiny, se ve filmu objevilo hodně neherců z řad místních lidí.

Kritika sice film označila za nevyrovnaný a ani sám režisér Menzel s ním kvůli uspěchanému scénáři nebyl spokojený, ale diváci si užívali spíše drobné lidské příběhy než umělecký dojem. Film si udržel oblibu dodnes.

Romantika Kerska je pryč

Kdysi malebné prostředí pro milovníky přírody už bohužel ztratilo svou „hrabalovskou atmosféru“ a možná by to tam Hrabal ani nepoznal. Všude se budují nové rodinné domy a také nově stavby na pronájem k rekreaci. Velkou rekonstrukcí prošla i Hájenka. Ta alespoň stále udržuje ducha doby a na jídelním lístku je divočák se šípkovou nebo se zelím. A kdo si neumí vybrat, dostane to půl na půl. Jen ta obsluha je jiná…