Postřižiny: Klasika české kinematografie oslavuje “staré dobré časy” aneb to nejzajímavější z natáčení filmu

Postřižiny: Klasika české kinematografie oslavuje “staré dobré časy” aneb to nejzajímavější z natáčení filmu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Jemný humor a poetika Jiřího Menzela v jedné z nejlepších adaptací Bohumila Hrabala. Zavzpomínejme na jedno velmi poetické odpoledne, nostalgické městečko se svérázným Pepinem a okouzlující paní správcovou Maryšku.

Vydáváme se do maloměstského pivovaru, kde žije šťastný manželský pár – snaživý a úzkostný správce Francin a půvabná žena s dětskou duší Maryška. Francin je zaskočen příjezdem svého poťouchlého bratra Pepina. Zato Maryška je nečekanou návštěvou nadšená. Nachází spřízněnou duši, se kterou vymýšlí nejrůznější zábavy a překvapení. 

Staré dobré časy

Menzelův film je oslavou “starých dobrých časů”, zároveň ale zcela vyhovoval tehdejšímu režimu svým lidovým pojetím konzumní společnosti v období normalizace. Menzel se musel, stejně jako tehdy mnoho jiných režisérů, o natáčení adekvátních filmů doprošovat na těch nejsvrchnějších místech. Ve scénáři se tak vedení Barrandova alespoň trochu pomstil, když se štábem pojmenoval prase ze zabijačky Ludvíček. Všichni totiž věděli, že ředitel Barrandova se jmenuje Ludvík Toman, nejhorší normalizátor a defraudant, který byl zmiňovanému zvířeti velice podobný.

Zajímavosti z průběhu natáčení

Do role Maryšky chtěli původně obsadit Libuši Šafránkovou kvůli zaneprázdnění Magdy Vašáryové. Nicméně té se scénář zalíbil natolik, že se rozhodla svůj program přeplánovat a roli přijala. Během natáčení byla těhotná a svůj apetit vůbec nemusela hrát. Avšak míchání krve během zabijačky jí nedělalo dobře, a tak se scéna natáčela na čtyřikrát a padly na ni čtyři prasata. Maryščiny krásné dlouhé vlasy paní Vašáryová ve skutečnosti neměla, během natáčení vystřídala několik paruk.

Pepina měl původně ztvárnit Vladimír Menšík, když ale zjistil, že na place budou i děti, zaváhal a roli dostal Jaromír Hanzlík, bez něhož si dnes film nedokážeme představit.

Zachráněný pivovar

Dalešický pivovar, ve kterém se Postřižiny natáčely, byl díky filmu zachráněn a zrenovován. Rekonstrukce se ujal architekt Marek Tichý, který film viděl poprvé jako teenager. Díky filmu si zamiloval poetický venkov a rozhodl se uvést pivovar do původního stavu. Od rekonstrukce na Vysočinu proudí spousta turistů. Mohou si projít výrobní i historickou část areálu včetně míst, kde se film natáčel. 

Ty nejlepší hlášky z Postřižin

Kdo to tam tak nelidsky řve?

Co víc si můžu přát. Jsem zdravej - manželka je lazar.

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala.

Strýčku Pepine, chcete k snídani čaj, kávu, mléko, čokoládu nebo pivo? Rum!

Ten Francin je nějaké chabrus na nervy, měl by si podle spisku páně Batysty omévat přirození vlažnó vodó.