Silent House z roku 2011: Film založený na skutečné události

Příběh filmu Silent House

Příběh se točí kolem zchátralého viktoriánského domu, v němž bydlí mladá hlavní hrdinka společně se svým otcem a strýcem. Po společné domluvě začínají dům opravovat, aby ho později mohli prodat. Strýc odjíždí pro další nářadí a začínají se dít podivné věci. Nejdůležitější je kamarádka z dětství hlavní hrdinky Sáry, avšak Sára si nicméně nemůže na dávnou kamarádku vzpomenout.

Táta náhle padá ze schodů a Sára začíná panikařit. Chce utéci, ale náhle jsou všechny východy zablokované, a tak se vydává do sklepa v domnění, že odtud může uniknout. Z událostí vyplývá, že zde nežili sami – nebo alespoň nevěděli, kdo zde žil před nimi. Konečně se do sklepa dostane a uteče ven.

Tam potká strýce, ale i mladou dívku, která není ze světa živých, jelikož zmizí. Se strýcem se vydává hledat otce a pomoci mu, ale jeho tělo již není k nalezení. Série následujících událostí odhaluje, že Sára si dívku vymyslela ve své hlavě kvůli traumatu z dětství. A nám se odkrývá její minulost. Sára ovšem nyní stále neví, že kamarádka z dětství existuje pouze v její hlavě. A důvod seznáváme vzápětí. Nakonec se zblázní a chce zabít napřed pouze svého tátu, poté i svého strýce.

Sára se napůl snaží utéci pryč, napůl chce zabít ty, kteří jí tolik ublížili. Nakonec zabije pouze svého tátu, svého strýce opouští a odchází pryč.

Když se psal scénář

Tento horor je unikátní v tom, že jako předlohu si scénáristka Laura Lau nezvolila knižní verzi, nýbrž uruguayský film stejně pojmenovaný, jen psaný v oficiálním jazyce uruguayského státu, tedy ve španělštině. Film La casa muda vyšel v roce 2010 a scénáristka tvrdí, že ho viděla dvakrát a poté se rozhodla napsat scénář. Připouští, že knižní předlohu nikdy nepoužila jako inspiraci.

Původní plán Laury Lau byl napsat scénář k filmu, který se bude natáčet jako jeden celek, místo aby kamera přeskakovala z jednoho místa na druhé a odhalovala jednotlivé střihy. Z filmu bez střihů nakonec sešlo, a to kvůli náročnosti natáčení. Správné načasování zde bylo nanejvýš důležité, avšak během samotného natáčení se zjistilo, že to není úplně možné.

Scénář byl několikrát přepsán. Největší změny scénáristka provedla, když konečně sehnali dům vhodný k natáčení. Trochu nevyhovoval původnímu scénáři, a tak scénáristka musela zapnout všechny mozkové závity, aby se herci mohli vyrovnat s omezeními, které jim dům dal, a také se ztíženými podmínkami, které vznikly již pouhým dlouholetým zanedbáním domu.

Další zajímavosti

Příběh filmu se skutečně stal, a sice v jedné uruguayské vesnici, ve 40. letech minulého století. Někteří lidé však zpochybňují skutečnost děje filmu Silent House. Pokud se nad tím zamyslíme, nic nenasvědčuje tomu, že tento se příběh nemohl odehrát ve skutečném světě. Je tomu tak kvůli změnám myšlenkových pochodů a halucinacím obětí především sexuálního násilí, avšak i každého dalšího člověka, který si z dětství odnesl traumatický zážitek, kterého se nelze zbavit, nebo kterého se lze zbavit jen velmi těžko.

Jelikož snímek se nepovedlo natočit jako jeden celek, jednotlivé střihy se střídaly vždy po deseti minutách. Tyto desetiminutové části se posléze editovaly, aby film budil dojem jednoho celku. Autoři filmu věděli, že se chystají natočit napodobeninu již existujícího filmu, která by měla větší úspěch. Právě film bez střihu měl být tím, co Silent House odliší od ostatních uměleckých děl stejného žánru.

A film neunikl ani filmovým chybám, byť se filmaři snažili, aby žádné nevznikly. Kolem 58. minuty se tátovi hlavní hrdinky pohne košile, což odhalí kabel mikrofonu, který herec Adam Trese má připevněný.